Plzeňský rozhled
Podobné články
V březnu je tomu přesně 30 let od vyhlášení Národního parku Šumava. Největší národní park byl společně s Národním parkem Podyjí vyhlášen nařízením vlády ČR.
„Národní park Šumava je jedním z klenotů České republiky, o tom není pochyb a třicet let jeho existence ukazuje, že si v České republice dokážeme vážit hodnoty chráněných území. A také, že jsme schopni dostát potřebám moderní ochrany přírody, tedy zajistit prostor pro přírodní procesy a přitom park neuzavřít před veřejností. I proto jsme v roce 2017 nastavili v rámci zákona o ochraně přírody a krajiny nový režim národních parků. Díky tomu vzniklo nové členění parku podle cílů ochrany a stavu ekosystémů, která stanoví jasná pravidla pro rozvoj obcí i ochranu
jednotlivých částí území na dlouho dobu dopředu. Důležité je, že se na něm dokázali shodnout zástupci ochranářů, velké většiny místních obyvatel i podnikatelů. Nebudu zastírat, že Šumava je i moje srdcovka, která mne vždycky dokáže nabít svojí úžasnou energií. A jsem moc rád, že jsme nakonec našli společnou řeč při ochraně tohoto nádherného kusu přírody,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec, kterého doplňuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
„Národní park Šumava za 30 let ušel opravdu velmi dlouhou cestu. Byly to tři dekády plné zvratů, konfliktů, bojů, ale také radostí, úžasných objevů, šťastných návratů, vítezství přírody. Bylo to 30 let, které určitě není možné nazvat slovem nuda.“
NP Šumava budil vášně jak mezi obyčejnými lidmi, návštěvníky, odborníky, tak hlavně politiky. Žádný jiný národní park v České republice nebyl tak zpolitizován, jako právě ten šumavský.
„Nic z toho ale nezastíní sílu přírody, která nám na území Národního parku Šumava ukazuje, co umí. A že od člověka žádnou pomoc nepotřebuje. Přímo ukázkovým příkladem je obnova šumavských lesů. Laická veřejnost i část té odborné si myslela, že se po kůrovcové gradaci v oblasti Březníku v 90. letech, les sám nezmladí. Podobné obavy panovaly i po orkánu Kyrill v roce 2007. Jenže přirozená obnova lesů, které jsou navíc teď obohacené o velmi důležité tlející dřevo, funguje i bez intervence člověka,“ vysvětluje Pavel Hubený.
Díky ponechání tisíců hektarů území Národního parku Šumava jsme navíc svědky mnohých objevů, návratů již dávno zmizelých druhů živočichů, hub a rostlin. Podařilo se navrátit a udržet i některé dávno vyhubené živočichy zpět do přírody – například rysa ostrovida nebo puštíka bělavého. Díky náročné ochraně se daří mnohým dalším ohroženým živočichům, jako tetřevu hlušci – Šumava je pravděpodobně jediným místem střední a západní Evropy, kde existuje životaschopná populace. Stále tu žije velmi ohrožený tetřívek obecný a daří se tu sokolu stěhovavému, který byl před více než třiceti lety na pokraji vyhynutí. Přišel a usadil se tu bobr evropský, vlk obecný nebo jeřáb popelavý.
„Díky cíleným zásahům se Správa snaží udržet i druhovou pestrost, především na plochách druhotného bezlesí, převážně na loukách. Díky tomu se podařilo zachránit některé druhy rostlin, jako například rozchodník huňatý, a udržovat cenné biotopy pro šumavské klenoty, například pro hořec panonský, hořeček mnohotvarý-český nebo tetřívka obecného“ říká náměstek ředitele Správy NP Šumava pro oblast ochrany přírody Martin Starý.
„Od devadesátých let Správa Národního parku Šumava intenzivně pracuje na obnově mokřadů a malých vodních toků. Aktuálně probíhající projekt Life for Mires, tedy Život pro mokřady, podpořený z evropského programu LIFE, díky němuž se obnoví přes 2000 hektarů mokřadů, nemá v České republice obdoby,“ dodává.
Území Národního parku Šumava bylo před jeho vznikem velmi omezeně přístupné. Téměř 60% území pokrýval vojenský prostor a hraniční pásmo, tzv. železná opona. Po její likvidaci v roce 1990 proto na Šumavě zásadně chyběla jakákoli turistická infrastruktura. Bylo nutné proznačit turistické trasy, cyklotrasy, postavit informační centra. V průběhu třiceti let Správa NP Šumava vybudovala také návštěvnická centra, střediska environmentální výchovy, jejichž výukové programy si užily tisíce dětí. Vytvořila síť pestré návštěvnické infrastruktury, od cyklostezek, rozhlednu i vyhlídky, přes nouzová nocoviště, ubytovny, turistické přístřešky až po stovky edukativních informačních panelů rozmístěných v terénu a kilometry poválkových chodníků, které turisty dovedou do těch nejkrásnějších míst šumavských rašelinišť. Část turistické infrastruktury je připravována tak, aby byla přátelská i pro hendikepované návštěvníky. 
„Za dobu existence Národního parku Šumava jsme připravili desítky tisíc programů pro veřejnost. Mezi ty nejúspěšnější určitě patří Splouvání Vltavy, Průvodci divočinou, možnost výletů na sněžnicích, nebo nejrůznější tematické, komentované vycházky za Šumavskou přírodou,“ vyjmenovává mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák. K tomu, aby všechny tyhle věci mohly fungovat, byla nezbytná široká podpora a spolupráce s obcemi národního parku a s Regionální rozvojovou agenturou ve Staších, která podporuje národní park i Biosférickou rezervaci Šumava od svého založení. Za to patří všem veliké poděkování.
Správa Národního parku Šumava pro letošní rok chystá řadu speciálních programů a soutěží vztahující se k oslavám třiceti let. Už na letní sezónu bude připravená speciální výstava mapující tři dekády národního parku, chystá se 30 exkluzivních komentovaných vycházek se širokou plejádou odborníků a znalců Šumavy. Ve výrobě jsou již speciální edice nejrůznějších praktických věcí a oblečení s motivem Šumavy, nebo nová kniha mapující právě 30 let existence NP Šumava.
