Plzeňský rozhled
Podobné články
Mnohočetný myelom je nádorové onemocnění krve, které se zpočátku tváří jako běžná únava nebo bolesti zad, ale po odhalení vyžaduje roky náročné léčby. Myelom přitom nezasahuje jen zdravotnictví – ovlivňuje práci pacientů, příjmy rodin i veřejné rozpočty. Odborníci proto zdůrazňují, že do budoucna je klíčové investovat do účinnější a lépe organizované léčby.
Mnohočetný myelom je zhoubné onemocnění krvetvorby, které vzniká v kostní dřeni – v místě, kde se tvoří červené a bílé krvinky i buňky imunitního systému. U této diagnózy se v kostní dřeni začnou množit abnormální plazmatické buňky, které vytlačují zdravou krvetvorbu, poškozují kosti a mohou negativně ovlivnit i ledviny či imunitu. Onemocnění typicky postihuje starší dospělé, ale nevyhýbá se ani mladším lidem v produktivním věku.
Na rozdíl od některých jiných nádorů nejde u myelomu o jednorázovou epizodu s jasným „koncem“. „Mnoho pacientů prochází v průběhu let několika liniemi léčby. Po úvodní terapii následuje remise, poté relaps a další léčebné kombinace. To znamená, že pacient je dlouhodobě v systému – pravidelně dochází na kontroly, absolvuje opakované cykly léčby, někdy transplantaci kmenových buněk, a u části nemocných přichází ke slovu i moderní buněčná terapie, tzv. CAR-T,“ vysvětluje MUDr. Alexandra Jungová z Hematologicko-onkologické oddělení ve FN Plzeň.
Kolik léčba skutečně stojí
Celonárodní studie, která zmapovala ekonomický dopad mnohočetného myelomu na základě dat více než 5,5 tisíce nově diagnostikovaných pacientů, ukazuje, že už v prvním roce po stanovení diagnózy stojí přímá zdravotní péče o jednoho pacienta v průměru téměř 600 tisíc korun. V dalších letech sice náklady mírně klesají, ale dál se pohybují ve stovkách tisíc ročně, protože terapie pokračuje – jen v jiném režimu a intenzitě. Největší část výdajů tvoří moderní farmakoterapie, zejména cílené léky a imunoterapie, které jsou dnes základním kamenem léčby.
Ekonomický dopad myelomu však nekončí u zdravotních pojišťoven. V době diagnózy zůstává v zaměstnání zhruba třetina pacientů, ale dlouhodobá léčba a komplikace často vedou ke snížené výkonnosti, zkracování úvazků nebo úplnému odchodu z práce. Významná část pacientů postupně přechází do invalidního důchodu a nemoc zasahuje i rodiny – pečující osoby často omezují vlastní zaměstnání, aby mohly zajistit každodenní podporu nemocnému.
Když se tyto dopady zkombinují se ztrátou daňových příjmů a zvýšenými sociálními výdaji, vyplývá z analýz jasný trend: celková finanční zátěž myelomu pro stát za posledních 15 let výrazně vzrostla. Zatímco dříve tvořily hlavní část nákladů nepřímé dopady spojené s výpadkem z práce, dnes největší díl představuje samotná zdravotní péče – zejména moderní terapie, které prodlužují život, ale také období, během kterého je nutné nemoc aktivně léčit.
Proč se vyplatí investovat do účinnější léčby
V případě mnohočetného myelomu nejde jen o to, zda moderní léčbu hradit, ale kterou z nich zvolit, aby byla pro pacienty i systém dlouhodobě nejvýhodnější. Česká data ukazují, že zásadní rozdíl přinášejí biologická a buněčná léčba, včetně moderních monoklonálních protilátek a terapií typu CAR‑T, které dokážou u části nemocných navodit hlubokou a dlouhotrvající odpověď. Když je nemoc stabilizována na delší období, pacient nepotřebuje další linii léčby, méně často relabuje a výrazně klesá riziko hospitalizací či komplikací.
Z pohledu pacientů není největším problémem samotné číslo na faktuře, ale každodenní realita. Lidé s myelomem často kombinují léčbu s prací, péčí o rodinu a nutností zorientovat se v systému dávek a podpory. „Naši pacienti žijí s nemocí řadu let. To, jestli mají přístup k moderní léčbě, která je drží v dobrém stavu, a jestli je péče dobře zorganizovaná, zásadně ovlivňuje nejen jejich zdraví, ale i finanční a psychickou situaci celé rodiny,“ říká Mgr. Alice Onderková, koordinátorka Klubu pacientů mnohočetný myelom.
