Mnohočetný myelom je nádorové onemocnění krve, které se zpočátku tváří jako běžná únava nebo bolesti zad, ale po odhalení vyžaduje roky náročné léčby. Myelom přitom nezasahuje jen zdravotnictví – ovlivňuje práci pacientů, příjmy rodin i veřejné rozpočty. Odborníci proto zdůrazňují, že do budoucna je klíčové investovat do účinnější a lépe organizované léčby.
Mnohočetný myelom je zhoubné onemocnění krvetvorby, které vzniká v kostní dřeni – v místě, kde se tvoří červené a bílé krvinky i buňky imunitního systému. U této diagnózy se v kostní dřeni začnou množit abnormální plazmatické buňky, které vytlačují zdravou krvetvorbu, poškozují kosti a mohou negativně ovlivnit i ledviny či imunitu. Onemocnění typicky postihuje starší dospělé, ale nevyhýbá se ani mladším lidem v produktivním věku.
Na rozdíl od některých jiných nádorů nejde u myelomu o jednorázovou epizodu s jasným „koncem“. „Mnoho pacientů prochází v průběhu let několika liniemi léčby. Po úvodní terapii následuje remise, poté relaps a další léčebné kombinace. To znamená, že pacient je dlouhodobě v systému – pravidelně dochází na kontroly, absolvuje opakované cykly léčby, někdy transplantaci kmenových buněk, a u části nemocných přichází ke slovu i moderní buněčná terapie, tzv. CAR-T,“ vysvětluje MUDr. Alexandra Jungová z Hematologicko-onkologické oddělení ve FN Plzeň.
Kolik léčba skutečně stojí
Celonárodní studie, která zmapovala ekonomický dopad mnohočetného myelomu na základě dat více než 5,5 tisíce nově diagnostikovaných pacientů, ukazuje, že už v prvním roce po stanovení diagnózy stojí přímá zdravotní péče o jednoho pacienta v průměru téměř 600 tisíc korun. V dalších letech sice náklady mírně klesají, ale dál se pohybují ve stovkách tisíc ročně, protože terapie pokračuje – jen v jiném režimu a intenzitě. Největší část výdajů tvoří moderní farmakoterapie, zejména cílené léky a imunoterapie, které jsou dnes základním kamenem léčby.
Ekonomický dopad myelomu však nekončí u zdravotních pojišťoven. V době diagnózy zůstává v zaměstnání zhruba třetina pacientů, ale dlouhodobá léčba a komplikace často vedou ke snížené výkonnosti, zkracování úvazků nebo úplnému odchodu z práce. Významná část pacientů postupně přechází do invalidního důchodu a nemoc zasahuje i rodiny – pečující osoby často omezují vlastní zaměstnání, aby mohly zajistit každodenní podporu nemocnému.
Když se tyto dopady zkombinují se ztrátou daňových příjmů a zvýšenými sociálními výdaji, vyplývá z analýz jasný trend: celková finanční zátěž myelomu pro stát za posledních 15 let výrazně vzrostla. Zatímco dříve tvořily hlavní část nákladů nepřímé dopady spojené s výpadkem z práce, dnes největší díl představuje samotná zdravotní péče – zejména moderní terapie, které prodlužují život, ale také období, během kterého je nutné nemoc aktivně léčit.
Proč se vyplatí investovat do účinnější léčby
V případě mnohočetného myelomu nejde jen o to, zda moderní léčbu hradit, ale kterou z nich zvolit, aby byla pro pacienty i systém dlouhodobě nejvýhodnější. Česká data ukazují, že zásadní rozdíl přinášejí biologická a buněčná léčba, včetně moderních monoklonálních protilátek a terapií typu CAR‑T, které dokážou u části nemocných navodit hlubokou a dlouhotrvající odpověď. Když je nemoc stabilizována na delší období, pacient nepotřebuje další linii léčby, méně často relabuje a výrazně klesá riziko hospitalizací či komplikací.

Z pohledu pacientů není největším problémem samotné číslo na faktuře, ale každodenní realita. Lidé s myelomem často kombinují léčbu s prací, péčí o rodinu a nutností zorientovat se v systému dávek a podpory. „Naši pacienti žijí s nemocí řadu let. To, jestli mají přístup k moderní léčbě, která je drží v dobrém stavu, a jestli je péče dobře zorganizovaná, zásadně ovlivňuje nejen jejich zdraví, ale i finanční a psychickou situaci celé rodiny,“ říká Mgr. Alice Onderková, koordinátorka Klubu pacientů mnohočetný myelom.
Plzeňský rozhled