Počet dětí ovlivňuje vzdělání i rodinný stav

Největší podíl v populaci tvoří ženy se dvěma dětmi: 1,9 mil. z celkového počtu 4,4 mil. žen ve věku 15 a více let, za něž byl údaj o počtu dětí při sčítání zjištěn. Z podrobných údajů vyplývá, že více než tři pětiny z nich jsou ženy 50leté a starší. Menší část představují ženy, jejichž reprodukční věk, který se vymezuje 15-49 roky života, ještě není ukončen, tedy mohou mít ještě další děti.

Průměrný počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu ve věku 15 a více let se zjištěným počtem dětí dosáhl hodnoty 1,57. Při přepočtu pouze na ženy s dětmi připadají v průměru dvě děti na jednu ženu. Různé skupiny žen se ale na celkovém údaji podílejí různou měrou. „V případě vdaných, rozvedených či ovdovělých žen připadají na každou ženu téměř dvě děti, u svobodných žen je to asi čtyřikrát méně. Ženy s vyššími stupni vzdělání mají v průměru méně dětí než ty, které dosáhly nejvýše základního vzdělání nebo středního vzdělání bez maturity,“ vysvětluje Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva a věcný gestor Sčítání 2021.

Při hodnocení údajů je třeba brát v úvahu, že nejen počet dětí, ale i rodinný stav a dosažený stupeň vzdělání významně souvisí právě s věkem. „Například z celkového téměř 1 milionu bezdětných žen je více než 60 % ve věku 15-29 let a více než 80 % je svobodných. Lze tedy předpokládat, že u většiny z nich v budoucnu dojde ke změnám.  V případě vzdělání je ale i při zohlednění rozdílů mezi věkovými skupinami resp. generacemi patrné, že s vyšším stupněm vzdělání ženy se počet narozených dětí snižuje,“ doplňuje Robert Šanda.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Před 20 lety se bobr evropský vrátil na Šumavu

Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci …