Plzeňský rozhled
Podobné články
Počty živě narozených, sňatků i rozvodů za 1. pololetí se meziročně zvýšily. Saldo zahraniční migrace se po loňském propadu vrátilo na úroveň roku 2019. Měsíce leden až červen letošního roku byly obdobím vstupu do manželství pro 14,9 tisíce párů snoubenců.
Přestože nadále platila protiepidemická opatření omezující počet svatebčanů, ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 bylo letos svateb o 1,2 tisíce (o 8 %) více. V porovnání s předpandemickým rokem 2019 nicméně o 8,2 tisíce méně. Nejvyšší měsíční úhrn sňatků byl zaznamenán v červnu (7,3 tisíce), ve kterém se konala téměř jedna polovina všech sňatků prvního pololetí, naopak nejnižší byl počet sňatků v lednu (0,7 tisíce). Po loňském roce, kdy bylo nejméně sňatků specificky v březnu (po většinu měsíce zákaz konání svatebních obřadů), se tak minimum vrátilo zpět na první měsíc roku. Nejvíce ženichů bylo ve věku 30–34 let, nejvíce nevěst ve věku 25–29 let. U sňatků vyššího pořadí pak převažovali snoubenci 45–49letí.
Do konce června 2021 bylo právně ukončeno rozvodem 10,8 tisíce manželství, meziročně o 0,5 tisíce více. Většinu rozvodů (54 %) iniciovali společným návrhem na rozvod oba manželé. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 5 letech od uzavření manželství (téměř jedna pětina). Ve srovnání s předchozím rokem stoupl podíl rozvedených manželství, ve kterých žily nezletilé děti (z 59 na 62 %). Rozvodem bylo zasaženo celkem 10,6 tisíce nezletilých dětí.
Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se do České republiky během prvního pololetí přistěhovalo 36,1 tisíce osob a naopak 13,6 tisíce se jich z ČR do zahraničí vystěhovalo. Saldo zahraničního stěhování tak dosáhlo 22,5 tisíce osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2020, kdy statistiku ovlivnila kromě protiepidemických opatření také novelizace zákona o pobytu cizinců, bylo letošní saldo 2,5násobně vyšší (ve srovnání s rokem 2019 vzrostlo o 1,5 tisíce). V kladném saldu migrace opět dominovali občané Ukrajiny (13,1 tisíce). Druhé nejvyšší bylo saldo u občanů Slovenska (2,4 tisíce) a třetí u občanů Běloruska (0,6 tisíce). Bilance zahraničního stěhování občanů Česka skončila v záporných číslech (−0,4 tisíce).
