Plzeňský rozhled
Podobné články
Více než 554 milionů přenocování bylo v roce 2019 v Evropské unii uskutečněno v ubytování rezervovaném prostřednictvím internetových portálů Airbnb, Booking, Expedia Group nebo Tripadvisor. Česko se zařadilo na 10. místo. Zhruba 83 % z počtu takto rezervovaných nocí u nás připadlo na návštěvníky z ciziny.
Dominantní postavení si v tomto typu ubytování drží Praha (7,3 mil. nocí) s podílem 70 % z celkového počtu. V případě zahraničních hostů se dokonce 4 z 5 přespání uskutečněných přes rezervační platformy odehrálo v Praze, u rezidentů to pak byl jen každý pátý nocleh.
Z časového hlediska byla nejúspěšnější hlavní turistická sezóna. Nejvíce nocí připadlo na srpen (12,7 %) a červenec (12,5 %), naopak nejméně hostů přijelo v lednu (5,4 %) a listopadu (5,6 %). Míra letní koncentrace byla vyšší u domácích turistů, počty přenocování zahraničních návštěvníků měly během roku vyrovnanější rozložení.
Výsledky poskytují pohled na segment sdílené ekonomiky, která se v posledních letech stala významnou součástí sektoru služeb cestovního ruchu i v Česku. „Data doplňují informace o počtu krátkodobě ubytovaných osob na našem území a významným způsobem mohou také zpřesňovat odhady celkového počtu návštěvníků České republiky,“ uvádí Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.
Publikovaná data jsou výsledkem spolupráce Eurostatu (statistický úřad EU) se zástupci čtyř mezinárodních online rezervačních portálů, na jejímž základě dochází k historicky prvnímu ucelenému předávání statistických dat od on-line poskytovatelů ubytování.
„Zveřejněná data nabízejí doposud chybějící detailnější informace o relativně novém fenoménu. Má tedy smysl je veřejnosti nabídnout, přestože mají i určitá omezení. Podchycují sice aktivity největších zprostředkovatelů, což ale neznamená, že pokrývají veškeré zprostředkování ubytování uskutečněné online formou. Nedořešena také zůstává otázka možného překryvu údajů z webových portálů se standardní statistikou hromadných ubytovacích zařízení,“ upozorňuje Jan Ernest, vrchní ředitel sekce produkčních statistik ČSÚ. Právě z těchto důvodů jsou data prezentována jako tzv. experimentální či laboratorní statistika a nemusí splňovat veškeré kvalitativní nároky kladené na oficiální statistiku, jakými jsou například včasnost či pravidelnost.
