Plzeňský rozhled
Podobné články
Cílem publikace a výstavy, jejichž autory jsou Karel Foud, Tomáš Karel a Stanislav Plešmíd, je prezentovat výzkum a poznání této stavební historie českého západu. Využito bylo i archivních snímků plzeňského územního odborného pracoviště NPÚ, vznikajících od šedesátých let 20. století, které v řadě případů připomínají existenci dnes již zaniklých staveb. Řadu fotografií v průběhu 35 let zhotovil někdejší zaměstnanec organizace fotograf Jan Gryc, jehož odchod po dlouhé těžké nemoci si připomínáme v letošním roce. Výstava, volně dostupná v mázhauzu sídla NPÚ, ÚOP v Plzni v Prešovské ulici č. 7, potrvá do dubna letošního roku.
V oblasti Plzeňska (na území vymezeném okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih, Plzeň-město a Rokycany) přežívá nepočetný, ale velmi pozoruhodný roubený stavební fond, doplňovaný skupinou hrázděných staveb. Roubené konstrukce se pro svoji dostupnost (levný materiál, snadné zpracování) v minulosti hojně užívaly jak při výstavbě obytných domů, tak i hospodářských stavení (chlévů, stodol, komor, sýpek a dalších, i technických staveb). Nebyly specifikem jen lidového prostředí venkova, ale byly užívány rovněž u staveb vrchnostenských – setkáváme se i s rozlehlejšími dřevěnými objekty, jako jsou roubené mlýny, správní budovy dvorů i lázeňské domy.
Severním oblastem plzeňského regionu dominuje přízemní roubený dům tradiční trojdílné dispozice komorového typu a dále roubené patrové sýpky s pavláčkou. V jižních oblastech zkoumaného území se setkáváme s roubenými přízemními domy trojdílné dispozice komorového typu a s roubenými sýpkami s klenbou, valenou i opisující tvar sedlové střechy. Jisté specifikum představuje roubený dům Rokycanska a Zbirožska, tedy východních oblastí širšího Plzeňska, kde se oproti severním a jižním oblastem ve větší míře vyskytuje typ domu s krytým záspím (zápražím), a to jak na zápražní, tak průčelní straně. Jak na severním, tak jižním Plzeňsku a Rokycansku se vyskytují roubené stodoly standardní dispozice o mlatu a dvou pernách (prostorech pro ukládání slámy v sousedství mlatu) . V omezené míře je možné spatřit ještě roubené komory, obvykle drobné přízemní stavby; někde přežívají dokonce i roubené chlévy. Velmi omezený je také soubor roubených kapliček či zvonic. Naopak některé typy staveb ze zdejší krajiny zcela vymizely – příkladem mohou být roubené polygonální stodoly – dnes je možné takovou stavbu spatřit již jen v jediném exempláři v Borku u Kozojed.
