Plzeňský rozhled
Podobné články
Plzeň má dlouhodobou vizi – Útvar koncepce a rozvoje města Plzně (ÚKRMP) ve spolupráci s Odborem památkové péče Magistrátu města Plzně vypracoval dokument s názvem Program regenerace historického jádra města Plzně na desetileté období 2021 až 2030. Podněty k jeho vypracování v minulých letech podávali sami majitelé objektů, které se nacházejí v Městské památkové zóně Plzeň.
„Nyní už jsou v souladu s touto vizí připravovány první rekonstrukce domů. Majitelé historických objektů mohou dosáhnout na dotaci Ministerstva kultury České republiky, které Program regenerace městských historických jader vyhlašuje. Tím, že město zpracovalo svůj dokument na regeneraci plzeňského historického jádra, se přihlásilo k ministerskému programu,“ uvedla náměstkyně primátora města Plzně Eliška Bartáková, do jejíž gesce mimo jiné spadá i oblast památkové péče.
Zdůraznila, že regenerace v tomto programu neznamená jen opravy památek, ale transformaci celého území plzeňské památkové rezervace do celku, který bude fungovat jako živý organismus. V minulých letech, tedy ještě před samotným zpracováním dokumentu, magistrátní odbor památkové péče vyzval majitele památkově chráněných domů v městské památkové rezervaci, aby tento program pomohli vytvořit a nechali zpracovatele dokumentu nahlédnout do svých objektů a zhodnotit jejich technický stav. Zaměřili se především na podchycení nejzásadnějších úskalí těchto historicky cenných objektů.
„Na dokumentu jsme usilovně pracovali několik měsíců a z časového hlediska bylo nejnáročnější získání potřebných dat v podobě terénního průzkumu a následného vyhodnocení,“ poznamenal Adam Javornícky z ÚKRMP, který je zodpovědný za vytvoření Programu regenerace historického jádra města Plzně. Na první pohled z ulice se mohou zdát domy v dobré kondici, ale už málokdo ví, co se skrývá uvnitř. Vlhkost a chátrající dvorní průčelí patřily mezi nejčastěji zaznamenané problémy.
Do programu se celkem přihlásilo 47 objektů, z nichž 39 je kulturní památkou – jedná se zhruba o 15 procent z celkového počtu objektů v městské památkové rezervaci. „Vlastník, případně správce posuzovaného domu, nás vždy provedl jednotlivými prostory. Následovala diskuze, která nám dopomohla ve tvorbě uceleného obrazu zahrnujícího historii domu včetně výhledových plánů. Výsledek se pak promítl do hodnotící karty každého posuzovaného objektu, ta je součástí zpracovaného dokumentu,“ řekl Adam Javornícky.
