Nejeden z nás si čas od času klade otázku – jaký asi je život našich starších spoluobčanů v domovech pro seniory… Částečnou odpověď poskytl dvaaosmdesátiletý Karel Šnour, klient domova pro seniory Clementas v Janovicích na Klatovsku, nastoupil do tohoto domova začátkem letošního roku, do té doby se o něj starala rodina.

„Zejména můj tatínek a jeho dva bratři mu věnovali největší možnou péči, kterou mohli, střídali se u něj, uklízeli jsme mu, ale ke konci roku už dědeček potřeboval péči čtyřiadvacet hodin denně, a to už jsme nezvládali,“ popsala jeho vnučka Kateřina Karlovská. Teď je celá rodina ráda, jak je o něj v janovickém domově postaráno.
Pan Šnour je, stejně jako téměř všichni klienti Domova, a také stejně jako celá jeho rodina, naočkovaný oběma dávkami. V době pandemie, kvůli hrozící nákaze, byly návštěvy v domovech pro seniory nejprve zakázané, následně omezené registračním portálem a podmíněné testováním. Jak pandemie ustupuje, a počty nakažených klesají na minimum, vrací se život v domovech pro seniory do normálu.
Za klienty domovů pro seniory tak nyní může chodit stále více návštěv a spoustu z nich berou jejich blízcí znovu na vycházky, oslavy, výlety. Tak jako to bylo dříve. A tak, jak na to byl zvyklý také Karel Šnour.

Rodina je ráda, že už si mohou brát dědečka na návštěvy domů a na procházky. Ještě docela nedávno to nebylo možné. Po návratu od rodiny se také nemohli klienti kvůli karanténě vrátit rovnou na svůj pokoj.
„Byla to pro mnohé ta nejtěžší zkouška. Komplikace týkající se návštěv trvaly více než šest měsíců. Ale klienti i zaměstnanci to všichni zvládli na jedničku. Pro klienty jsme připravili větší množství terapií a aktivit, které jsme živě vysílali rodinám. Rodinám a klientům jsme zprostředkovávali videohovory a jakmile to bylo trochu možné, dopřáli jsme návštěvy, byť režimu s přísnějšími opatřeními,“ uvádí ředitel janovického domova Clementas Lukáš Bardon.
Pan Šnour teď tedy může jet na výlet s rodinou kdykoli a bez omezení. S vnučkou Kateřinou Karlovskou vyráží nejčastěji do zahrádkářské kolonie v Nýrsku, kde dříve trávil se svou manželkou celé léto. Na dědečka se vždy celá rodina velmi těší.
„Má toto místo nejraději. Dědeček je nemocný a moc toho nenamluví, ale právě na zahradě občas začne vyprávět,“ vypráví vnučka. Společně si něco ugrilují, nebo si dají koláč. Karel Šnour je v celém regionu známý jako bývalý vynikající fotbalista, obětavý trenér a funkcionář. „Minule jsme byli s dědou v cukrárně, dnes bychom chtěli na fotbalový trénink mého syna Lukáška. Fotbal je dědova srdeční záležitost, celý život tady strávil jako hráč a trenér. Odmítl dokonce trénovat Slavii, aby mohl být tady s námi. Všichni v Nýrsku ho znají ze hřiště,“ vypráví Kateřina.

Teď je rodina ráda, jak je o pana Šnoura v janovickém domově postaráno. Navíc je to k nim domů kousíček. „Udělali jsme to nejlepší, co jsme mohli. V Janovicích se mu věnují 24 hodin denně a my ho zase vidíme kdykoliv chceme,“ libuje si paní Kateřina.
Jak potvrdila vrchní sestra Martina Kolářová z domova Clementas, preventivní opatření už se ruší podle toho, jak epidemie ustupuje: „Drtivá většina našich klientů je očkovaná dvěma dávkami, takže se na ně nevztahují žádná opatření. Život v Domově se pomalu vrací do normálu. Tím také budeme moci klienty potěšit v Domově dalšími aktivitami jako třeba koncerty apod.“