V bezzásahovém území Šumavy množství souší po napadení kůrovcem kleslo. Pokles napadení dosáhl v území bez managementu a obranných opatření proti kůrovci na 67%. V roce 2023 se zde objevily souše v objemu 299 tisíc m3. Loni objem klesl na 200 tisíc.
„Tento pokles má pravděpodobně řadu příčin, nejdůležitějším faktorem je zřejmě počasí. Ačkoli šlo v roce 2024 o jeden z nejteplejších roků v dějinách měření a šlo o rok s téměř o měsíc delší vegetační dobou, zároveň tento rok přinesl vysoké srážky, které zasáhly období reprodukce kůrovce zničujícím způsobem. Už potřetí se potvrdilo, že i na rozsáhlém území ponechaném přírodním procesům, negraduje kůrovec nekonečně dlouho, ale les je schopen se jeho šíření účinně bránit. A to tak, že gradace kůrovce, v hospodářském lese považovaná za kalamitu, dokáže sama vyznít. A děje se to zcela synchronizovaně s úbytkem kůrovce v území, kde zasahujeme,“ říká Pavel Hubený.

Zajímavý je rovněž vývoj intenzity napadení, tedy kolik smrků na hektar je v daném území (zásahovém/ bezzásahovém) kůrovcem napadeno. Protože na území národního parku jde o srovnatelně velká území (kolem 25 000 ha každé), intenzita napadení je zcela srovnatelná v zásahovém i bezzásahovém území. V zásahovém to bylo v roce 2024 zhruba 5m3 na hektar, v bezzásahovém 6 m3/ ha. Jednoduše řečeno – už několik let sledujeme poměrně zajímavý jev: na jednu kůrovcovou souši opuštěnou kůrovcem připadne zhruba jeden pokácený kůrovcem napadený smrk.
„A k tomu je nutné si uvědomit, že rozloha bezzásahového území vzrostla skoro dvojnásobně. V každém případě je skvělá zpráva, že i v bezzásahovém území počty napadených stromů klesly a jsme pochopitelně zvědaví, jaký vývoj přinese letošní rok,“ zakončuje Pavel Hubený.