Plzeňský rozhled
Podobné články
Z hlediska katastrální výměry je největším městem Praha se 49 621 ha. S méně než poloviční rozlohou si vystačí Brno a Ostrava. Výměru kolem 10 tis. ha mají Plzeň, Liberec a Olomouc. Největší hustota zalidnění tak byla v roce 2018 zaznamenána v Praze (2 637 obyv./km2), o téměř 40 % nižší byla v Brně (1 654 obyv./km2). O polovinu nižší hustotu zalidnění oproti Praze měly Ostrava (1 350 obyv./km2) a Plzeň (1 253 obyv./km2). Nejřidčeji osídlená byla města Liberec (985 obyv./km2) a Olomouc (973 obyv./km2).
Staří převažují nad mladými
Nejvíce obyvatel ze šestice sledovaných statutárních měst v roce 2018 mělo nepřekvapivě hlavní město Praha (1 308 632), které je zároveň i krajem (mezi kraji mu ale v počtu obyvatel dlouhodobě náleží až druhé místo za Středočeským krajem). Následovala města Brno (380 681), Ostrava (289 128), Plzeň (172 441), Liberec (104 445) a těsně i Olomouc (100 523). Podíl žen na celkové populaci byl ve všech městech prakticky stejný (51–53 %). Ani věková struktura se v jednotlivých městech významně nelišila, dokonce kopírovala celorepublikový trend. V předproduktivním věku (0–14 let) žilo v uvedených městech v průměru 16 % obyvatel, podíl obyvatel v produktivním věku (15–64 let) byl 64 % a postproduktivní složku (věk 65+) tvořilo 20 % obyvatel. Z uvedeného je zřejmé, že nejstarší skupina převažuje nad nejmladší, což vede k vyšším nárokům na zdravotnické a sociální služby. Z hlediska průměrného věku žije nejmladší obyvatelstvo v Praze (41,9 roku) a v Liberci (42,0 roku), lehce nad republikovým průměrem (42,3 roku) se nachází Olomouc (42,5 roku). Nejstarší ze sledované šestice měst jsou lidé v Brně a Ostravě (42,8 roku) a v Plzni (43,1 roku).
Rozvody, sňatky, porody…
Hrubé míry sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti byly ve všech sledovaných městech téměř identické. Hrubá míra sňatečnosti se pohybovala v průměru okolo 5,2 sňatku na 1 000 obyvatel. Hrubá míra rozvodovosti byla v průměru 2,3 rozvodu na 1 000 obyvatel. Hrubá míra potratovosti se pak pohybovala od 2,6 potratu na 1 000 obyvatel v Plzni k 3,9 potratu na 1 000 obyvatel v Liberci. Větší rozdíly však lze vysledovat u porodnosti. Její nejnižší hrubá míra byla zaznamenána v Plzni s 10,8 živě narozenými na 1 000 obyvatel, naopak nejvyšší byla v Olomouci (12,6 ‰). Rozdíly mezi městy byly zaznamenány i u hrubé míry úmrtnosti. Nejnižší počet zemřelých na 1 000 obyvatel měla Praha (9,5 ‰), naopak nejvyšší Ostrava (12,1 ‰).
Rozdíly v přírůstku stěhováním
Významné rozdíly pak vykazovala hrubá míra přírůstku stěhováním. K úbytku obyvatelstva v důsledku stěhování došlo v Ostravě (–3,4 ‰) a v Olomouci (–1,8 ‰). Naproti tomu přírůstek byl zaznamenán v Brně (1,7 ‰), Liberci (3,1 ‰), Praze (8,5 ‰) a Plzni (8,8 ‰). Uvedené rozdíly se následně promítly i v hrubé míře celkového přírůstku, která je závislá právě na přírůstku stěhováním a na přirozeném přírůstku. Ostrava jako jediná zaznamenala celkový úbytek obyvatelstva na 1 000 obyvatel (–4,6 ‰). Zbylá pětice měst pak zaznamenala celkový populační přírůstek: Olomouc 0,3 ‰, Brno 3,0 ‰, Liberec 4,5 ‰, Plzeň 8,8 ‰ a Praha 10,9 ‰.
