Plzeňský rozhled
Podobné články
Památkově chráněná barokní boží muka, kterým místní říkají Lomikarova, z druhé poloviny 17. století opravili v Klenčí pod Čerchovem. Žulová boží muka jsou nejstarší sakrální památkou chodského městysu.
Lomikarova boží muka dostala pojmenování podle někdejšího místního šlechtice Lamingena, přezdívaného Lomikar, o němž a o chodském povstalci Janu Sladkém Kozinovi psal v románu Psohlavci Alois Jirásek. Takzvaná kapličková boží muka stojí na někdejším rozcestí u bývalé hlavní cesty od zámku v nedalekém Trhanově. Tvoří je čtyřboký podstavec, na něm je na desce osazený toskánský sloup s kapličkovým nástavcem ve vrcholu. Na bocích kapličkového nástavce byly kovové desky s obrázky. Téměř pět metrů vysoká boží muka byla nahnuta a poškozena kořeny stromů, porostlá mechem a lišejníky a ušpiněna od prorezlých kovových desek, popsal jejich stav restaurátor Jaroslav Šindelář, který opravoval památku se svým otcem.
Restaurátoři v červenci stavbu demontovali, žulové části očistili, staticky zajistili a doplnili o chybějící části, původní destičky nahradili kvůli větší trvanlivosti měděnými. Na nich jsou nyní nově obrazy Panny Marie s Ježíškem, ukřižování Krista, obraz piety a obraz sv. Martina, jemuž je zasvěcen kostel v Klenčí. Na místo se boží muka vrátila během října, místní lidé k nim do země uložili několik předmětů připomínajících dnešní dobu.
Podle tradované pověsti nechaly klenečská boží muka spolu s dalšími dvěma až třemi postavit Lamingenovy dcery jako pokání za činy svého otce. Je to ale zřejmě jen pověst. Dodnes se kromě božích muk v Klenčí dochovala úplně stejná boží muka v Trhanově. Ta ale nesou letopočet vzniku 1680, což bylo ještě 16 let před Lamingenovou smrtí. Vzhledem k podobnosti obou památek se usuzuje, že i muka z Klenčí pocházejí z roku 1680.
Kromě opravy božích muk usiluje skupina místních také o opravy dalších sakrálních památek v Klenčí. „Chtěli bychom opravit Mlynářouc kříž pod Klenčím z roku 1842, kříž nad Klenčím z roku 1841, kříž k upomínce požáru horního Klenčí z roku 1885, uvažuje se také o obnově sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1715 do původní podoby,“ sdělil zastupitel a předseda Výboru pro rozvoj obce – městyse Jiří Anderle.
