Vlastníkům památek pomůže odbor památkové péče

Město Plzeň chápe historické centrum jako živý organizmus, který se stále vyvíjí, což dokazují i jeho další aktivity, při nichž spolupracují nejrůznější odbory magistrátu. V Městské památkové rezervaci Plzeň se nachází cca 300 objektů s popisnými čísly, zahrnují 155 kulturních památek.  Plzeňské historické jádro bylo prohlášeno nařízením vlády městskou památkovou rezervací 19. dubna 1989. Plzeň se tak dostala do výsostného klubu nejvýznamnějších měst České republiky. 

Park U Plzeňské brány

„Naší snahou je iniciovat potřebné regenerační procesy, které povedou k celkovému zlepšení kondice městské památkové rezervace. Vlastníkům památek pomůže odbor památkové péče. My jsme prostředníkem mezi tím, co nabízí Ministerstvo kultury v rámci svých dotačních programů, a mezi vlastníkem, na jehož bedrech leží řada povinností,“ podotkl vedoucí odboru památkové péče Karel Zoch.

Aby mohl být vlastník do programu zařazen a dosáhnout tak na dotaci z Ministerstva kultury, musí být jeho dům evidován jako kulturní památka, mít zpracovanou projektovou dokumentaci, která musí projít schválením našeho odboru, a také by měl mít vydané stavební povolení. Zájemci, kteří chtějí být do programu zařazeni, se mohou hlásit u  Petra Bukovského (bukovsky@plzen.eu, tel.: 378 033 063). Ten je připraven projít s nimi celým procesem.

Roudná

Odbor památkové péče Magistrátu města Plzně bude vždy na podzim odesílat Ministerstvu kultury vyplněný dotazník s informací, kteří vlastníci památek mají zájem se v následujícím roce k programu připojit, a tím mít možnost získat z Ministerstva kultury dotaci na rekonstrukci. Získá  tak odhad toho, jak rozsáhlé a jak nákladné plánované rekonstrukce budou. Ministerstvo kultury   pak zašle kvótu, tedy výši finančních prostředků určenou pro Plzeň na daný rok. O jejich rozdělení pak rozhoduje odborná pracovní skupina, kterou tvoří političtí zástupci města, odborní úředníci – památkáři a nezávislí odborníci – architekti a  náměstkyně primátora Eliška Bartáková. Tato skupina posuzuje jednotlivé rekonstrukční záměry a rozhoduje o návrhu rozdělení finančních prostředků z Ministerstva kultury. Přidělená dotace obvykle dosahuje řádově nižší desítky procent nákladů na rekonstrukci.

Národopisné muzeum Plzeňska

„Důležitý je komplexní přístup k celému území i v rámci jednotlivých rekonstrukcí. I majitelé objektů musejí postupovat od celku k částem. Měli by vyhodnotit, co na jejich domě není v pořádku, nechat vypracovat komplexní projektovou dokumentaci a následně v opravě postupovat po jednotlivých krocích,“ podotkla Eliška Bartáková a připomněla, že hlavním cílem je, aby historické jádro bylo živým organismem.

„Chceme, aby v něm lidé žili a chodili nakupovat třeba do blízkého pekařství. Takovéto pekařství nebo jiný obchod či restaurace generují nájem a z nájmu může majitel památku opravit a udržovat ji. Když bude tato křehká rovnováha narušena, začne celé území chátrat. Úkolem nás památkářů je ten organizmus živý udržet, ne z něj udělat mrtvý ‚vycpaný‘ exponát,“ doplnil Karel Zoch.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Před 20 lety se bobr evropský vrátil na Šumavu

Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci …