Plzeňský rozhled
Podobné články
Uplynuly už téměř tři měsíce od začátku školního roku, kdy žáci a studenti opět zasedli do školních lavic. Plni očekávání a obav, jak dlouho tento stav vydrží, zda a kdy bude nutné přesunout výuku zase do on-line režimu. Jak a zda se tato situace odráží i práci pedagogů, na to se mezi jiným ptáme náměstka hejtmanky Plzeňského kraje pro oblast školství a sportu Mgr. Rudolfa Salvetra.
Pane náměstku, když se ohlédnete o několik měsíců zpět, jak byste zhodnotil uplynulý školní rok?
Minulý školní rok byla zcela výjimečná situace, která – doufejme – se již nebude opakovat. Je známo, že distanční výuka zdaleka nenahradila normální prezenční výuku. To se projevilo především u žáků, kteří studují obory s velkou mírou odborné praxe, tedy hlavně učňovské obory. Praxe chyběla hlavně žákům závěrečných ročníků. Některé školy proto využily možnost prodloužit výuku praxe do prázdnin. Díky tomu většina žáků úspěšně vykonala závěrečné zkoušky. Velmi obtížná situace nastala také ve středních zdravotnických a vyšších odborných školách, jejichž žáci pomáhali během pandemie ve zdravotnických zařízeních. Pracovali na covidových jednotkách, v sociálních zařízeních a přitom plnili své studijní úkoly. Řada žáků a studentů měla potíže s režimem distanční výuky a s odloučením od spolužáků. K překonání jejich potíží velmi přispěli pedagogové a patří jim za to veliký dík.
Četla jsem výsledky ankety studentů Lékařské fakulty v Plzni, kde se respondenti vyjadřovali k dopadům distanční výuky. Bylo to zajímavé, a tak mě napadlo, zda jste i na kraji hodnotili tento způsob vyučování a s jakým výsledkem…
Prostřednictvím online dotazníku jsme zjišťovali, jak žáci hodnotili distanční způsob vzdělávání na svých školách. Zapojilo se cca 10 tis. žáků. Celkem 79 % z nich bylo spokojeno s tím, jak jejich střední škola v Plzeňském kraji přistoupila k distanční výuce. Nebyl přitom rozdíl v odpovědích žáků gymnázia, oboru s maturitní zkouškou či oboru s výučním listem. Rozdíly nebyly ani mezi odpověďmi chlapců a dívek. Většina učitelů zvládala podle žáků výuku na dálku dobře (81 % odpovědí). Žáci by i následně ocenili efektivnější využívání možností, které domácí vzdělávání nabízí, zejména videohovorů. Tento způsob vyučování by uvítali především v hodinách matematiky, fyziky a dalších předmětů, kde je pro pochopení látky nezbytný výklad učitele a výpis poznámek z učebnice nestačí.
Taky by mě zajímalo, zda dlouhodobý průběh „covidové“ výuky měl nějaký kvalitativní dopad na lepší technickou vybavenost škol?
Středním školám Plzeňského kraje byly poskytnuty finanční prostředky na vybavení ICT pro zajištění distančního vzdělávání v celkové výši 8,5 mil. Kč. Prostřednictvím Krajského centra vzdělávání Plzeň také realizujeme projekt Podpora digitálních kompetencí pedagogů SŠ v Plzeňském kraji – do projektu je zapojeno 12 SŠ.
Nemáte obavy, že se v tuto dobu blížíme ke stejné situaci jako v uplynulém školním roce? Dá se v této souvislosti vycházet z nějakých poznatků či získaných zkušeností?
V minulém školním roce museli žáci několik měsíců zůstat doma a vzdělávat se distančním způsobem. Přestože žáci i učitelé v Plzeňském kraji přistoupili k distančnímu vzdělávání zodpovědně a v některých případech byla účast na vzdělávání dokonce vyšší než při prezenčním, Česká školní inspekce ve své zprávě zjistila značné mezery ve znalostech a dovednostech. Na základních a středních školách proto od září začalo doučování podle národního plánu obnovy. Pomoci by mělo žákům, kteří mají po dlouhé distanční výuce problémy s učením. Všichni doufáme, že i při současném vývoji pandemické situace proběhne školní rok prezenčně. Moc bych přál, aby žáci a studenti nebyli opět prvními, na které „Covid“ dopadne nejvíce.
Pane náměstku, zkusíme veselejší notu – máte za sebou sice jenom rok ve funkci náměstka pro školství, ale přesto se zeptám – došlo v tomto směru k nějakému posunu?
Projekce počtu žáků a tříd SŠ v Plzeňském kraji do roku 2030 predikuje výrazný nárůst počtu žáků středních škol v kraji v krátkém období 2019 až 2026, a to o 29 %. Plzeňský kraj s tímto nárůstem počítá a připravuje dostatečný počet míst pro uchazeče ze základních škol. Pro školní rok 2021/22 bylo pro 4 962 žáků 9. ročníků základních škol nabízeno na středních školách zřizovaných Plzeňským krajem celkem 6 797 míst.
Trvale vysoký zájem je o gymnázia a o obor Pedagogické lyceum. V letošním roce jsme zaznamenali zvýšený zájem u zdravotnických (Praktická sestra) a ekonomických oborů (Ekonomika a podnikání, Obchodník). Vyšší počet přihlášek odevzdali uchazeči i na technické obory, např. Informační technologie a Strojírenství.
U oborů s výučním listem se zvýšil zájem o obory Truhlář, Instalatér a Strojní mechanik. Trvalý zájem je u oborů Opravář zemědělských strojů, Mechanik opravář motorových vozidel, Kadeřník, Cukrář, Aranžér.
Velký zájem je také o tzv. kombinované obory, které žákům umožňují získat v průběhu 4letého studia výuční list i maturitu. Takový druh technického vzdělávání nabízí tři střední školy v Plzni a jedna v Tachově. Jedná se například o kombinaci oborů Mechanik strojů a zařízení a Strojní mechanik, Mechanik seřizovač a Obráběč kovů nebo Mechanik elektrotechnik a Elektrikář. Při otevírání učebních i studijních oborů se snažíme reagovat na aktuální potřeby pracovního trhu v regionu. Velmi proto oceňuji spolupráci se zaměstnavateli, hospodářskou komorou, úřady práce i univerzitním prostředím.
Chápu, že málokdo si uvědomí, že máte na starosti také technické zázemí škol, musíte vědět, co které zařízení potřebuje opravit, kolik to bude stát a podobně. To asi není moc příjemné, že?
Skutečně pokrýt tuto problematiku není jednoduché. Plzeňský kraj v oblasti školství zřizuje 78 příspěvkových organizací a ve většině případů mají ve svěřeném majetku více než jednu budovu. Naštěstí i na tuto oblast jsou vypracovány postupy ve směrnici RPK PK. Každoročně již na přelomu května a června se provádí sběr požadavků všech subjektů v aplikaci KEVIS. Tyto jsou pak zpracovány, důkladně projednávány a po řadě konzultací s Odborem investic a majetku předkládá OŠMS návrh svých priorit do rozpočtu PK na příští rok. Obecně se jedná nejčastěji o naléhavé potřeby oprav střech a fasád, ale i dílčí rekonstrukce, které vedou ke zkvalitnění výukového prostředí pro studenty i vyučující.
V roce 2021 bylo schváleno v rozpočtu PK na stavební akce škol a školských zařízení 150,2 mil. Kč. Během roku jsou dále uvolňovány další prostředky z vytvořených rezerv pro naléhavé a havarijní akce.
Kromě těchto stavebních investic zadávají organizace také požadavky na strojní investice, což mohou být například stroje pro odbornou výuku, kuchyňská zařízení školních jídelen nebo třeba automobily pro přepravu žáků nebo materiálu na soutěže a pro odbornou výuku. V letošním roce bylo schváleno v rozpočtu 6,4 mil. Kč na tyto nákupy. Finančně méně náročné dovybavení doplňují školy ze svých vlastních prostředků. Jedná se například o obnovu ICT vybavení.
Kromě těchto standardních postupů námi zřizované školy také hojně využívají možnosti získávat prostředky z EU fondů. V uplynulém programovém období bylo úspěšně zrealizováno na tři desítky projektů IROP, které vedly ke zkvalitnění infrastruktury se zaměřením na technické, přírodovědné a jazykové vzdělávání. V současné době probíhá realizace řady velkých projektů OPŽP v duchu energeticky úsporných rekonstrukcí. Zateplují se obvodové pláště i střechy, dochází k výměně otvorových výplní oken a dveří, nahrazují se zastaralé zdroje tepla za ekologičtější, řeší se rekuperace v učebnách. Na nové programové období 2021 – 2027 se již nyní připravují další desítky projektů IROP obdobného zaměření jako ve stávajícím. Je to velká šance a příležitost, jak urychleně opravit budovy našich školských zařízení.
Co říkáte na druhou část vaší „starosti“ – tedy sport. Tady bych řekla, že můžete mít radost, ne? Jak kraj pomáhá mladým a nadějným sportovcům? Zřejmě to není jenom finanční stránka…
Finanční podpora kraje je pro rozvoj sportu a „život“ mnoha menších klubů zcela zásadní. Představuje jednak složku investiční = vybudování a zajištění dostupné sportovní infrastruktury (aby sportovci měli kde trénovat a závodit) a jednak podporu činnosti samotných klubů. Pomáháme s úhradami trenérům, pořízením sportovního vybavení a provozem sportovišť. Náklady na energie, vytápění tělocvičen, osvětlení a základní údržbu jsou nad možnostmi klubů a jejich členských příspěvků. PK poskytuje finanční podporu na zajištění celoroční sportovní přípravy dětí a mládeže, jejich účasti na soutěžích a také náklady na organizaci soutěží (doprava, ubytování, stravování, časomíra, poslední leta nově také online přenosy, IT služby – zpracování startovacích listin, výsledků, propagace, atd.). Dnes k těmto tradičním nákladům na výkonnostní sport přidáváme u výrazně talentovaných mladých sportovců ještě podporu na zajištění rehabilitace, fyzioterapii a odbornou péči ze strany sportovních lékařů. Tato podpora samozřejmě zahrnuje rovněž handicap sporty.
Kromě finanční podpory je nutné připomenout, že kraj je také zřizovatelem sportovního gymnázia. Představitelé PK dlouhodobě kladou velký důraz na propojení sportu a vzdělávání.
Unikátní (i z hlediska ČR) je areál SG a na něj navazující atletický stadion (velice vydařený, nominace na cenu za architekturu 2018), který doplňují budovy internátu SOU elektro (ubytovací kapacity pro děti a mládež). Ke zvýšení tréninkových možností byl vybudován atletický tunel mezi budovou SG a stadionem. Využívat jej mohou jak členové Atletického klubu, tak studenti SG. Nelze nezmínit, že AK Škoda je 3. nejúspěšnější klub v ČR. Tento sportovní a školní areál tvoří výborné zázemí nejen pro sportovní přípravu, ale také pro vzdělávání dětí a mládeže v našem PK.
PK postupně vytvořil a stabilně podporuje (často v synergii s městem Plzní) systém sportovních akademií dětí a mládeže. Ve vybraných sportech (fotbal, hokej, tenis, házená, atletika, triatlon, golf, cyklistika a Akademie individuálních sportů PK), podporuje systematickou přípravu sportovních talentů dětí a mládeže. Někteří členové akademií zároveň využívají ubytování a stravování ve zmíněném areálu (internáty SOU elektro).
Dále PK prostřednictvím OŠMS podporuje školní sporty, školní sportovní soutěže a akce např. v oblasti vzdělávání ve spolupráci s KR AŠSK. Trochu v pozadí zůstávají povinnosti vyplývající ze zákona: např. ve spolupráci s odborníky a zvolenými zástupci sportovní veřejnosti byly vypracovány strategické a koncepční materiály – Plán rozvoje sportu. Díky tomu se mohou ucházet i jednotlivé sportovní organizace o rozmanité dotační tituly financované ze státních či evropských prostředků.
PK je spoluorganizátorem pravidelné nejmasovější sportovní akce pro děti a mládež v ČR: LODM a ZODM – např. v roce 2015 hostil PK více než 3000 sportovců na LODM. V dohledné době bychom se rádi stali pořadateli a přivítali děti i na „zimních hrách“. V neposlední řadě je také PK přímo organizátorem dnes již velice známé a oblíbené sportovní akce pro všechny obyvatele PK: Krajský půlmaraton Plzeňského kraje.
PK nezapomíná ani na naše vynikající reprezentanty, kteří úspěšně bojovali na nejprestižnějších sportovních soutěžích po celém světě. Prostřednictvím Nadačního fondu západočeských olympioniků poskytujeme humanitární podporu seniorům olympionikům. Ostatně právě oni jsou tím nejlepším příkladem a motivací pro mladé sportovce na jejich mnohdy trnité cestě za úspěchem.
