Takin čínský, tvor s rohy pakoně, nosem losa, ocasem medvěda a stavbou těla připomínající bizona byl pro svět objeven teprve v roce 1950. Poněvadž se jedná o národní dědictví Číny, jsou tato zvířata chována téměř výhradně na jejím území. Proto je jen velice málo zoologických zahrad, které je chovají. Číňané si tohoto kopytníka cení podobně jako pandy velké.
Do Evropy takiny čínské přivezla Zoo Liberec v roce 2002. Všechna zvířata chovaná v evropských zoologických zahradách jsou jejich potomky. V letošním roce se k evropským institucím chovajícím tento druh takina přidalo několik dalších (např. Opole, Augsburg), ale hlavně plzeňská zoo. Podle webu zootierliste.de jsou v EU nyní ve 14 zoo v 7 zemích Evropské unie, ale také v Zoo Novosibirsk a v Batu Secret Zoo v Indonésii. V České republice chová takiny čínské Zoo Liberec, která je nejstarším a nejvýznamnějším chovatelem, následuje Zoopark Chomutov, který v současné době chová dva samce.

Tento takin má ještě jedno jméno, v současné době je řazeno do synonym, je to takin zlatý. Nepochybně byl pojmenován díky své barvě – krásné, dlouhé srsti, která někdy může vypadat jako „zlaté rouno“.
Tento větší příbuzný evropského kamzíka pochází z horských oblastí Himalájí, Indie a západní Číny. Živí se okusováním stromů, keřů a bylin. Dokáže zdolávat i velmi náročný terén. Za potravou se dokáže natáhnout do výšky více než dvou metrů, tím že stojí na zadních končetinách a předními se opírá o strom či skálu. Celá populace v evropských zoologických zahradách (52 zvířat) pochází z jediného páru dovezeného v roce 2002 do Zoo Liberec.
Takini čínští osídlili přebudovaný výběh z roku 1998, který před nimi obývali jaci domácí a předtím dlouhé roky pižmoni. Takini se vyskytují ve 4 formách, které jsou zoology chápány buď jako podruhy (geografické rasy) jediného druhu nebo jako čtyři různé druhy. Nejčastějším takinem v zoo je takin indický.
Pro takiny je vedena Evropská plemenná kniha (ESB) a jsou zapsáni v Mezinárodní Červené knize ohrožených druhů v kategorii zranitelný (vulnerable).