V Plzeňském kraji na základě genderového srovnání převažují studentky, které ke konci roku 2025 tvořily 57,4 % z celkového počtu studujících obyvatel kraje, a jejich podíl zůstává od roku 2016 prakticky neměnný. Co však proměnou v rámci sledované dekády prošlo, je věková struktura studujících, což také mimo jiné přímo koresponduje s demografickým vývojem.
V současné době na vysoké školy přichází silná generace potomků tzv. Husákových dětí, což se projevilo 10% podílem právě nejmladších studentů do věku 20 let ve srovnání s rokem 2016, kdy tato věková kategorie tvořila pouze 6,4 %. Zároveň se mění potřeby trhu práce a požadavky zaměstnavatelů, ale také finanční náročnost studia. To se mohlo mimo jiné odrazit v klesajících podílech studujících ve vyšším věku, kteří tak po 25. roce života častěji směřují do zaměstnání.
Z hlediska charakteru školy a forem vzdělávání navštěvovali studenti s trvalým bydlištěm v Plzeňském kraji s ohledem na zřizovatele z více než 93 % veřejné vysoké školy a pouze ze 7,2 % školy soukromé. V průběhu vývoje je po boomu soukromých škol mapovaném na přelomu prvního a druhého desetiletí patrný znovu narůstající zájem ze strany studentů právě o veřejné školství. K nejčetnější formě studia, která zároveň zaznamenala v posledních deseti letech růst, patřila prezenční podoba vzdělávání, a tu ke konci roku 2025 upřednostnilo přes 83 % studentů z našeho kraje. Došlo k tomu na úkor distanční a kombinované formy, která naopak ve sledovaném období zaznamenala pokles zájmu.
V rámci vysokých škol studenti z Plzeňského kraje nejčastěji navštěvovali obory v bakalářském programu, a to v 62,6 % případů. Třetinou následovali studenti magisterského programu a pouze 4,8 % tvořili studující v rámci programu doktorského. I v této charakteristice se mimo jiné odráží věková struktura studentů v kombinace s proměnlivou motivací prodlužování studia v souvislosti s finančními možnostmi nebo získáváním praxe v podobě dřívějšího nástupu do zaměstnání.
Plzeňský rozhled