Plzeňský rozhled
Podobné články
Po netradičně proběhlém akademickém roce 2020/21 uspořádala studentská část e-learningového týmu Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy rozsáhlé dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit názory studentů a akademiků na kvalitu výuky v tomto roce a zejména se zaměřit na přínos záznamů přednášek. Využili tak unikátní situaci, kdy se podařilo zaznamenat téměř 100 % všech přednášek na LFP.
Studentská anketa probíhala v červnu 2021 a vyplnilo ji nebývale vysoké procento respondentů. Z celkového počtu 1944 rozeslaných pozvánek k vyplnění ankety se vrátilo 1 111 odpovědí (57 %) studentů. Otázky směřovaly i k tomu, jak často navštěvovali studenti prezenční přednášky „před covidem“, zda se aktivně zapojovali, jak jsou na tom s udržením pozornosti. Z výsledků vyplývá, že na prezenční výuce studenti nejvíce oceňují sociální aspekty a informace, které si z přednášek odnášejí. „Zajímavé je, jak často si studenti u prezenční výuky nestíhají zapisovat poznámky a ztrácejí koncentraci,“ komentuje proběhlé šetření MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D., metodik e-learningového týmu LFP.
U přednášek vysílaných v reálném čase studenti vítají absenci dojíždění, měli však větší problémy se soustředěním. Na záznamech proto oceňovali možnost sledovat přednášku „svým tempem“ – tj. možnost jejího pozastavení nebo naopak zrychlení, možnost opakovaného zhlédnutí. Výsledkem jsou podle studentů mimo jiné kvalitnější poznámky z přednášek, větší efektivita při pochopení problematiky probírané látky, a tím i lepší příprava na zkoušky. Naprostá většina studentů se vyjádřila pro pokračování nahrávání přednášek.
Za negativum distanční výuky byl považován chybějící sociální aspekt, kdy se studenti nesetkávali v přednáškových místnostech, a horší možnost komunikace s přednášejícími. Nepřekvapila ani velmi nedostačující distanční výuka praktická. Díky záznamům však bylo studentům umožněno, aby stíhali výpomoci ve zdravotnických i nezdravotnických zařízeních, a to je alespoň částečně přiblížilo medicínské praxi.
Anketa zjišťovala i názory akademiků, jichž se zapojilo 111. I přednášejícím velmi chyběl kontakt se studenty. Z pohledu akademiků zůstává nejvíce preferovanou formou realizace přednášek živá prezentace s účastí studentů, připouštějí přitom i streamování přednášky, kde studenti mohou být online a kdy se přednáška zároveň nahrává. Nejméně preferovanou volbou jsou předem nahrané prezentace – velká většina akademiků je označila jako poslední volbu.
Dále akademici komentovali také technické aspekty přednášek, tj. používání kamer, možnosti online interakce jako je hlasování a zobrazení jeho výsledků, kreslení a anotování během přednesu.
Studenti i vyučující v anketě přišli i s vlastními návrhy, jak by se dala výuka vylepšit – např. zapojením interaktivních systémů, kazuistik a kvízů. Výsledky ankety nyní e-learningový tým poskytnul k využití studentům i akademikům.
„Anketa nám poskytla poučný přehled názorů a postojů studentů i vyučujících a osobně jsem potěšen vysokou mírou jejich zapojení do ankety,“ okomentoval proběhlý průzkum proděkan pro studium prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D. „Podobné počiny potřebujeme, abychom mohli kvalitu výuky na naší fakultě posouvat dále vpřed.“
