Plzeňský rozhled
Podobné články
Až na šestém místě skončil Plzeňský kraj v jedenáctém ročníku srovnávacího výzkumu Místo pro život. V něm analytická agentura Datank hodnotí data získaná z nezávislých zdrojů a údaje z průzkumu prováděného mezi 2 320 obyvateli. Nejlepším místem pro život je Zlínský kraj, na stříbrnou příčku se vyhoupl Kraj Vysočina, bronz získává Jihomoravský kraj.
V Plzeňském kraji školství funguje, více péče by si zasloužila příroda. Úspěšnost studentů u státních maturitních zkoušek je zde téměř nejvyšší v rámci celé České republiky. Průměrný počet žáků v jedné třídě základní školy je naopak jeden z nejnižších, což lepší vzdělávání rovněž podpoří. Velmi dobré je to v kraji také s bezpečností. Objasněnost trestných činů je vysoká, počet dopravních nehod na 100 kilometrů silnic v celostátním srovnání zase velmi nízký. Mladí lidé si v Plzeňském kraji snadno seženou práci, alespoň o tom svědčí jeden z nejnižších podílů lidí do 24 let bez zaměstnání.
V počtu minipivovarů na 100 tisíc obyvatel je na tom region vůbec nejlépe. V průměrných hodnotách se region drží, pokud jde o hrubý domácí produkt, náklady na bydlení nebo například dobu dojezdu do zaměstnání. Zhruba uprostřed je mezi všemi ostatními kraji, pokud se jedná o naději na dožití mužů i žen. Špatné je to ale s péčí o životní prostředí. Vypouštěných odpadních vod je vysoký nadprůměr, kapacita čističek odpadních vod v přepočtu na obyvatele ale velmi slabá. S množstvím emisí nežádoucích látek v ovzduší to není o moc lepší. Kraj je na tom nejhůře v rozvoji bytové výstavby a ani na seniory se tu příliš nemyslí. Kapacita jim určených zařízení je tu v přepočtu na počet obyvatel v celé České republice vůbec nejnižší.
