Plzeňský rozhled
Podobné články
Pravděpodobně v prvních prosincových dnech porodila samice pásovce kulovitého už své jedenácté mládě. Samice mládě pečlivě schovává a v prvních týdnech zůstává skryto v dutinách vyplněných substrátem, i když je samička bezproblémová a kontaktní, je zároveň velmi citlivá na vyrušování v době odchovu, je tak velmi těžké mládě najít a určit přesnou dobu porodu je téměř nemožné.
V prosinci měli ošetřovatelé štěstí, když samice využila dutinu, do které bylo možné nahlédnout, viděli mládě a potvrdili narození malého pásovce. O několik dnů později v příhodném okamžiku mládě zkontrolovali.
„Malý pásovec byl zdravý a vážil čtyři sta gramů. Pohlaví jsme určit nedokázali, mláďata a stejně tak dospělí pásovci kulovití se dokáží stočit do dokonalé koule, která nejde rozevřít bez použití síly, ale k tomuto kroku nehodláme nikdy přistupovat, stačí pár týdnů opatrné manipulace a pásovci si uvyknou na kontakt, jejich obranný mechanismus pak není tak křečovitý a určení pohlaví bude možné,“ informuje zooložka – kurátorka primátů a šelem Ing. Lenka Václavová. 
Plzeňská zoo chová pásovce kulovité (od roku 2010) a štětinaté (od roku 2002), v 60. letech měla i pásovce devítipásé; návštěvníci se s nimi setkají v Tropickém pavilonu Z (kde pásovci včetně aktuálního mláděte obývají společnou expozici s tamaríny žlutorukými), tak v amazonském pavilonu z roku 2014, kde žijí i další zástupci savců jihoamerického deštěného pralesa – drápkaté opice, chvostani, mirikiny, kuandu, kynkažu nebo paky nížinné.
Foto – Kateřina Misíková
