Plzeňský rozhled
Podobné články
Sedm opuštěných kostelů, sedm vesnic v Sudetech, sedm příběhů. A sedm Poesiomatů, které je vyprávějí. O Češích a Němcích, o místě, o víře. Poesiomaty recitují, zpívají či zvoní zvukem zvonů, které už kostel opustily. Nový projekt spolku Piána na ulici kavárníka Ondřeje Kobzy, Česko-německého fondu budoucnosti a Nadace PPF poukazuje rovněž na příběhy jednotlivců a spolků, jež se snaží o záchranu unikátních kulturních památek.
Vypadají jako výdechy z lodi či metra. Po zatočení klikou se však Poesiomaty rozmluví, začnou hrát či zpívat. Tyto mluvící sochy rozmisťuje jejich autor Ondřej Kobza už od roku 2015. Lidé si je tak mohou poslechnout ve více než dvou desítkách českých i zahraničních měst.
„Poesiomaty prošly vývojem, díky kterému už nepotřebují připojení k elektrické síti – energii člověk vytvoří zatočením klikou. To nás dovedlo k myšlence, že nemusí stát jen ve městech. Začali jsme tedy hledat možná místa k umístění. Místa se zajímavou historií a unikátním kouzlem. A přesně to splňují opuštěné kostely,“ uvedl Ondřej Kobza.
S nápadem umístit Poesiomaty ke kostelům, které po odsunu českých Němců postupně chátraly. Česko-německý fond budoucnosti pomohl vytipovat většinu míst, propojil Kobzu s místními spolky a podílel se na dramaturgii Poesiomatů. Díky společnému úsilí tak během první poloviny léta vzniklo sedm Poesiomatů stojících v různých oblastech bývalých Sudet – na Šumavě, Tachovsku, Karlovarsku, Ústecku a v Orlických horách. Poesiomaty tak pomáhají zachránit zchátralé stavby.
