Plzeňský rozhled
Podobné články
Jít ve stopách Jana Husa na jeho poslední cestě z Čech do německé Kostnice a vyčistit si hlavu při pěší túře napříč liduprázdnou, avšak malebnou krajinou severního Plzeňska a Tachovska. To již brzy budou moci všichni nadšení poutníci. V těchto měsících totiž probíhá výběr vhodné trasy poutní cesty Jana Husa napříč Plzeňským krajem z hradu Krakovec do německého příhraničního městečka Bärnau.
Návštěvu Bärnau Jan Hus barvitě popsal ve svých listech z Kostnice. Jeho přechozí cestu českým venkovem však lze podle odborníků rekonstruovat pouze podle drobných odkazů v novějších historických zdrojích, sídel Husových stoupenců, kteří mu byli ochotni poskytnout zázemí, či tras středověkých obchodních cest, kudy se ubírala většina tehdejších cestovatelů. Tradičně se uvádí, že se Jan Hus do Kostnice vydal z hradu Krakovec v okresu Rakovník, kde mistr údajně pobýval své poslední dny v Čechách. Dále jsou zmiňována města jako Kralovice, Manětín, Nečtiny, Bezdružice a Tachov.
Právě je má propojit nová poutní cesta, kterou se snaží ustanovit Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje za podpory Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Plzeňského kraje. Vychází z úspěšných aktivit Společenství měst s husitskou minulostí a tradicí (www.husitskamesta.net). Především však navazuje na obdivuhodnou iniciativu skupiny přátel, kteří již několikrát v minulosti kroky Jana Husa následovali, a to dokonce oděni historickými kostýmy. V jubilejním roce 2015 pak skutečně došli z Krakovce až do Kostnice, což jim trvalo více jak tři týdny (více informací viz www.husovapout.cz ).
Pouť z Krakovce na česko-německou hranici by mělo být možné zrealizovat v průběhu jednoho týdne, což odpovídá i historickým podmínkám cestování v době Jana Husa. Zvažuje se však i možnost trasu protáhnout až do místa Husova hlavního působení, tedy do Prahy. Následovat kroky této významné osobnost světového věhlasu tak bude nejen silný spirituální zážitek, ale také nemalý fyzický výkon.
Velkým plusem této cesty je možnost navázat na značení takzvané „Zlaté cesty“ (Goldene Strasse), která vede z českých hranice až do Norimberku. Odtud až do samotné Kostnice u hranic se Švýcarskem je pak možné využít nejvýznamnější evropskou poutní síť, a to Svatojakubskou cestu.
