Univerzitní archeologové zkoumají pozůstatky koncentračního tábora

Více než dva tisíce žen prošly mezi lety 1943 a 1945 koncentračním táborem Svatava (Zwodau) na Sokolovsku, z toho přes 700 jich zde bylo dlouhodobě vězněných. Na místě pobočného lágru nacistického koncentračního tábora Flossenbürg dnes stojí rodinné domy nebo mateřská škola. Na jednom z přístupných pozemků začali pracovat archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Objevili pozůstatky po táborové kuchyni a části někdejšího oplocení. 

Na výzkumu pracují studenti ze ZČU a z Cambridge.

Na stejné místo se teď po necelých 80 letech vrátili archeologové z Fakulty filozofické ZČU. Přesnou polohu tábora v dnešním terénu se jim podařilo vymezit zejména díky fotografiím pořízeným průzkumnými letouny U.S. Air Force na konci druhé světové války. Fotky poskytla americká armáda a ty pak promítli do současného terénu. „Víme, že v rozích tábora byly čtyři strážní věže a že sestával ze tří velkých dřevěných domů pro vězeňkyně, dále z objektu táborové ošetřovny, kuchyně, skladu paliva a vodní nádrže. Ve střední části byl umístěn takzvaný Appelplatz a nacházel se zde také podzemní protiletadlový kryt, který byl využíván i k trestání vězeňkyň,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Pavel Vařeka z FF ZČU.

Pavel Vařeka z FF ZČU a Michael Rund z Muzea Sokolov ukazují mapové podklady.

Jen asi 10 procent celkového území pobočného tábora bylo v roce 1958 vyhlášeno kulturní památkou, na níž je ve Svatavě umístěn památník. Zbylá plocha koncentračního tábora byla v poválečném období z velké části zastavěna. Geofyzikální výzkum   v přípravné fázi odhalil dobře dochované podpovrchové pozůstatky táborové kuchyně, na které se   archeologický výzkum zaměřuje.   Odkryv   provádějí studenti archeologie ze ZČU a Cambridge University.

Závěr pušky, zbytky elektroinstalace a ostnatého drátu z plotu koncentračního tábora ve Svatavě.

Výzkum je součástí česko-polského projektu „Biologická antropologie a krajinná archeologie nacistických represí: středo-východoevropská perspektiva“ podpořeného Grantovou agenturou České republiky a polským Narodowym centrem nauki. Projekt cílí na studium opomíjených hmotných dokladů nacistických represí, zejména pozůstatků méně známých pobočných koncentračních táborů, a to na příkladu západních Čech (pobočky KT Flossenbürg) a Slezska (pobočky KT Gross Rosen).

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Chov skotu se v kraji daří, naopak pokles byl patrný v případě telat

V loňském roce   se stav skotu v Plzeňském kraji meziročně navýšil a ke konci roku byl čtvrtý nejvyšší …