Plzeňský rozhled
Podobné články
Západočeská galerie v Plzni představuje první komplexní pohled na architekturu Plzně v období první republiky a na unikátní urbanistický proces, kterým město tehdy prošlo. Součástí výstavy jsou cenné dokumenty, modely staveb i jedna z prvních neonových reklam, dále snímky letecké i pohledy do interiérů, fotografie a úryvky dobových filmů. Návštěvníci uvidí také vlastní pracovní stůl architekta Karla Lhoty, spolupracovníka Adolfa Loose. Výstava ve výstavní síni „13“ potrvá do 28. února 2019.
Kromě několika výjimek není většinou Plzeň vnímána jako město s pozoruhodným novodobým architektonickým vývojem. Podle autora výstavy Petra Domanického to ale není proto, že by v Plzni chyběly zajímavé meziválečné návrhy a realizace, ale spíše z neznalosti a také kvůli rozsáhlým destrukcím a demolicím v druhé polovině 20. století.
Galerie už dříve zmapovala například dílo architektů Adolfa Loose či Hanuše Zápala. I na nové výstavě věnuje pozornost významným osobnostem, které měly k Plzni tvůrčí vztah a současně měly nadregionální význam. Týká se to například Loose a okruhu jeho spolupracovníků, Jana Gillara, Josefa Špalka, Karla Honzíka či Jana Víška. Výstava také připomíná vznik ohniska moderní architektury v Plzni, kde díky městskému stavebnímu úřadu a pedagogickému sboru průmyslové školy působila řada schopných architektů, jako byl Zápal, Otakar Gschwind, Václav Klein, Bohumil Chvojka, Rudolf Černý či Jaroslav Čada. Návštěvníci se dozvědí i o práci soukromých projektantů Leo Meisla, Václava Neckáře a Františka Němce.
Nejde však jen o jednotlivé stavby a neuskutečněné návrhy, ale předně o vyzdvižení unikátního procesu, kterým město tehdy prošlo. Vedle staveb na „zelené louce“ se tehdy totiž v nevídaném rozsahu a koncepčně dařilo proměňovat starší budovy i celé dříve devastované plochy pro nové městské funkce a budovat tak důstojné centrum velkoměsta. Odlišné podmínky znemožnily sice Plzni následovat vzoru Hradce Králové (zvaného Salon republiky – odtud název výstavy Pracovna republiky), přesto západočeská metropole zažívala v urbanismu a architektuře nejlepší období za posledního půldruhého století.
K výstavě vyšla ve spolupráci s vydavatelstvím Starý most stejnojmenná kniha.
