Plzeňský rozhled
Podobné články
Pro rozvoj a směřování Národního parku Šumava, ale také Národního parku Bavorský les, je klíčová přeshraniční spolupráce. Podle ředitelky Správy NP Bavorský les Ursuly Schuster bylo založení českého sousedního národního parku skutečným štěstím. Společně totiž tvoří největší souvislé lesní chráněné území ve střední Evropě. V NP Bavorský les převládají přírodní procesy na více než 75 procentech území, na Šumavě je to už přes 48 procent. Dohromady tvoří plochu bez zásahu o rozloze 50 000 ha.
„Tím se Šumava a Bavorský les staly jedním z největších území divoké přírody ve střední a západní Evropě. Stali jsme se tak evropsky zásadním ostrovem biodiverzity a místem pro život mnohých živočišných a rostlinných druhů, které už nemají možnost jinde přežívat. Bez úzké spolupráce, pochopení a hlavně bez společného cíle, bychom tohoto úspěchu nedosáhli. Navíc, díky takto úzké spolupráci přinášíme do regionu stovky milionů korun z přeshraničních fondů Evropské unie,“ hodnotí Pavel Hubený.
Návrat druhů
Rys, puštík, bobr, outkovečka citronová, kornatec velký nebo vlk obecný. To jsou jen některé druhy, které se na Šumavu vrátily, zásadně se rozšířily samy nebo s lidskou pomocí. A k tomu aby se vrátily, bylo nutné přizpůsobit prostředí – prostě a jednoduše opustit koncepci péče o hospodářské lesy a nechat přírodě prostor pro to, aby ona sama ukázala, že je tím nejlepší „hospodářem“.
„To, že se to povedlo, potvrzují právě jmenovaní staronoví obyvatelé Šumavy. Bez velké divočiny bychom nebyli svědky toho, jak masivně a jak rychle se dokáže šířit třeba kornatec velký, který jinde ve střední Evropě už prakticky nežije, jak zásadně zesílila populace tetřeva hlušce, nebo jak úspěšný byl návrat rysa, puštíka nebo sokola,“ připouští mluvčí Jan Dvořák.
