Plzeňský rozhled
Podobné články
Delší platnost řidičských průkazů, důslednější vymáhání zahraničních pokut i vyšší rychlost pro těžší obytné automobily. Připravovaná novela zákona o silničním provozu přináší řadu změn. Počítá také s povinnými psychotesty pro některé řidiče vozidel s právem přednostní jízdy nebo s výslovnou úpravou řízení pod vlivem léků ovlivňujících pozornost. Návrh ještě musí projít legislativním procesem, jeho konečná podoba se proto může změnit.
Ministerstvo dopravy připravilo rozsáhlou úpravu pravidel, která má omezit administrativu a současně usnadnit postihování dopravních přestupků. Po vypořádání připomínek má návrh projednat vláda a následně Parlament. Většina změn má podle návrhu začít platit 1. července 2027, úpravy týkající se vozidel na alternativní pohon pak 26. listopadu 2027.
„Pro běžné motoristy by jednou z nejviditelnějších novinek bylo prodloužení platnosti nově vydávaných řidičských průkazů pro motocykly a osobní automobily z deseti na patnáct let. Řidiči by tak nemuseli doklad měnit tak často a úřadům by ubyla část žádostí. U již vydaných průkazů by se platnost automaticky neprodlužovala. Pětiletá platnost má zůstat u průkazů zahrnujících oprávnění k řízení nákladních automobilů nebo autobusů. Rozhodující přitom bude celý doklad: například držiteli skupin B a C se platnost průkazu na patnáct let neprodlouží. Běžná výměna kvůli konci platnosti je zdarma, delší interval tak řidičům ušetří především 
vyřizování,“ říká Martin Thienel ze společnosti Kalkulátor.cz.
Nezaplacené pokuty ze zahraničí má vymáhat celní správa
Významná část novely se věnuje přeshraničnímu řešení dopravních přestupků. Počet deliktů, u nichž si členské státy Evropské unie předávají informace, se má rozšířit z dosavadních osmi na osmnáct. Nově by mezi ně patřilo například nedodržení bezpečné vzdálenosti, nebezpečné předjíždění, jízda v protisměru nebo ujetí od nehody.
Změnit se má také postup při vymáhání nezaplacených sankcí. Pokud řidič pokutu uloženou v jiném členském státě neuhradí, zahraniční úřad by mohl případ předat do Česka. Vymáhání by následně převzala celní správa a při splnění zákonných podmínek by mohla postupovat obdobně jako u tuzemských nedoplatků. Peníze by podle navrhovaného mechanismu zůstávaly státu, který pokutu vymůže. Pokud by tedy české úřady zajistily úhradu zahraniční sankce, částka by byla příjmem českého státu. Stejný princip by fungoval i opačně při vymáhání českých pokut v zahraničí.
