Plzeňský rozhled
Podobné články
Držet a dále rozvíjet kvalitní medicínu nejenom ve městech, ale i na venkově, to není právě lehký úkol. Na starosti ho v Plzeňském kraji má radní pro zdravotnictví Ing. Milena Stárková (ČSSD). Aby se tento cíl dařil plnit, krajští zastupitelé už v září schválili nové dotace na podporu primární zdravotní péče.
Kdo může o dotaci žádat?
Dotace je určena městům a obcím do 7,5 tisíce obyvatel, a to na rekonstrukci a vybavení ordinací lékařů nebo jejich bytů. Lékaři primární péče jsou ti „z první linie”, tedy praktici pro dospělé a děti, zubaři a gynekologové. Zajišťují první kontakt s pacientem, jejich dostupnost bývá pro život v obci zásadní. Na rozdíl od velkoměsta je medicína v regionu méně atraktivní, a tak je třeba hledat různé možnosti podpory. Lékaře důchodového věku chceme v ordinacích udržet co nejdéle, nové lákáme na moderní a vybavená pracoviště.
Jde o novou dotaci, spoluúčast měst a obcí činí 50%. Je o ni zájem?
Přihlásila se města Kasejovice, Bělá nad Radbuzou a Hrádek. Z obcí měly zájem Pačejov, Mladý Smolivec a Břasy. Dva zájemci žádali o finanční prostředky hned na dvě ordinace. Kraj rozdělil celkem 1.014.320,- Kč, peníze většinou jdou na opravy a vybavení ordinací či sociálního zařízení. V Bělé pořídí do gynekologické ambulance nový ultrazvuk. Počítám s pokračováním podobné podpory i v příštím roce. Nyní města a obce připravují rozpočet 2020, je na nich, zda oblast zdravotnictví potřebují řešit.
Obraťme pozornost ke krajským nemocnicím. Zlepšují se podmínky pro lékaře a pacienty i tam?
Nových přístrojů v krajských nemocnicích je celá řada, uvedu jen některé příklady. Nemocnice následné péče Horažďovice si pořídila generátor rentgenového přístroje za zhruba půl milionu korun. Vyšetření bude k pacientům šetrnější, zvýší se spolehlivost a zpřesní záření. Na RTG tam vyšetří okolo 4700 pacientů ročně. V nemocnicích Klatovy, Stod a Domažlice se dokončují nákupy přístrojů za téměř 160 milionů korun, kdy 85% nákladů pokryje dotace z EU. Obměníme či nakoupíme novou techniku na operačních sálech, laboratořích, vyšetřovnách, lůžkových stanicích a dalších pracovištích. Klatovská nemocnice pořídila 276 přístrojů – od deseti tisíc do několika milionů hodnoty.
K významné rekonstrukci rehabilitačního oddělení došlo v Nemocnici následné péče Svatá Anna v Plané u Mariánských Lázní. Za čtyři miliony korun jsme obnovili bazén s technologiemi, tělocvičnu, prostory pro fyzioterapii, šatny, toalety a zázemí pro zdravotníky. V příštích letech bude probíhat celková rekonstrukce rokycanské nemocnice, zadání projektu nyní připravuje oddělení investic.
Do krajských nemocnic se tedy investuje. Je něco, co Vás pálí, co se nedaří?
Největším problémem je nedostatek zaměstnanců. I přes mnohá opatření a úsilí chybějí na některých odděleních nemocnic lékaři a zdravotní sestry. Specializace lékař internista se „platí zlatem“, ale ono to nepomáhá. Když lidí na oddělení ubývá, ti ostatní logicky musí „pracovat za dva“, jsou přetíženi a z nemocnice mnohdy odcházejí…. A roztočí se spirála zániku malého špitálu. Dopady vidíme na příkladu sušické nemocnice. Jak z toho ven? Všechny recepty, které zatím nabízí stát, jsou dobré, ale kultivace zdravotnictví bude trvat několik let. Vedení krajských nemocnic nechtělo jen čekat a přihlížet současnému stavu. Navrhovali jsme tedy sloučení tří nemocnic (Klatovy, Domažlice, Stod) do jednoho celku – tím by vznikl silný subjekt pro jednání se zdravotními pojišťovnami. Záměr nakonec nepodpořil náš největší koaliční partner – ODS. Přitom fúze by se nedotkla zaměstnanců a už vůbec ne pacientů. Zdá se, že roli hrají blížící se krajské volby.
Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) máme jednu z nejlepších v republice. Jak to vidíte Vy?
Naše země může být pyšná na celý systém Integrovaného záchranného systému, kam záchranka patří (spolu s policií a hasiči). Takovou spolupráci a rychlé řešení krizových situací ve světě hned tak nevidíme. Služba pro lidi ale něco stojí! Stoupá počet výjezdů, přitom jenom cca polovinu nákladů záchranky pokryjí příjmy od zdravotních pojišťoven. Zbytek musí doplatit Plzeňský kraj. Z jeho rozpočtu jde na provoz zhruba 300 milionů korun ročně, další peníze vydáváme na pravidelnou obnovu vozového parku a přístrojů.
Vy sama jste ze Sušice, kde malá nemocnice bojuje o přežití. Dostane se z nejhoršího?
Sušickou nemocnici založilo město, není to tedy krajská nemocnice. V roce 2015, když se vedení města rozhodlo nemocnici pronajmout, kraj dal nabídku na převzetí či pronájem. Město však vybralo soukromníka. Během čtyř let nemocnici opustila řada lékařů a sestřiček, zavřela se všechna oddělení akutní péče (dětské, gynekologické, chirurgické a interní). Dnes, když soukromník znehodnocenou nemocnici opustil a od 1. září ji opět provozuje městská společnost, poskytuje péči pouze ambulantní a lůžkovou část následné péče (LDN). Nové vedení se snaží nemocnici znovu „postavit na nohy“, ale bude to běh na dlouhou trať. Zatím kraj poslal do Sušice opakovaně dotaci na provoz nonstop chirurgické ambulance, kterou za rok navštívilo více než 4,5 tisíce pacientů. Až si Sušičtí řeknou, co vlastně s nemocnicí zamýšlejí a jakou péči má poskytovat, je kraj připraven k jednání. Spolu s hejtmanem Josefem Bernardem (ČSSD) dlouhodobě deklarujeme zájem o zajištění zdravotní péče na Sušicku, k rozhodnutí ale potřebujeme vůli většiny zastupitelů Plzeňského kraje. Ač se to zdá mnohým občanům těžko pochopitelné, zdravotnictví bylo, je a bude v rukou politiků.
