Plzeňský rozhled
Podobné články
Renesanční Mariánský sloup, jejž nechala postavit městská rada roku 1681 před Císařským domem na plzeňském náměstí Republiky, začalo město Plzeň v úterý 21. dubna 2020 opravovat. Rekonstrukce závažných prasklin a dalšího poškození sloupu, který vyjadřuje poděkování za skončení morové epidemie, bude dokončena v roce 2022 a vyžádá si investici v hodnotě téměř 2,2 milionu korun včetně DPH.
Rekonstrukce je velmi náročná a je možno ji provádět za specifických klimatických podmínek, nesmí pršet či mrznout, proto bude rozložena do následujících třech let. Nyní se začne s opravou hlavice a sochou Madony, pokud by restaurátorské práce postupovaly dle plánu, začnou ještě letos opravu sloupu. V dalším roce dojde na sochařskou výzdobu. Závěrem se opraví balustráda, schodiště a posledním krokem bude oprava zábradlí, které je v dobrém stavu.
„Význam sloupu, na jehož tvorbě se podíleli převážně místní umělci a řemeslníci, je vzhledem k poměrně rané době vzniku i vzhledem k jeho bohaté historii spjaté s dějinami města značný a přesahuje hranice regionu,“ uvedl památkář Viktor Kovařík z Národního památkového ústavu.
Mariánský sloup je nepřehlédnutelnou dominantou plzeňského náměstí. Jeho barokní pojetí bylo tehdy velmi moderní a ostře kontrastovalo s okolními stavbami. Původní sochařská výzdoba sloupu dokončeného roku 1681 pochází z dílny plzeňského sochaře Kristiána Widemanna. Zahrnovala sochy patrona města Plzně sv. Bartoloměje, českého zemského patrona sv. Václava, patrona proti nebezpečí ohně sv. Floriána, patrona proti morovým ranám sv. Rocha a sv. Rozálii Palermskou, další dobově oblíbené protimorové patronky. Vrchol sloupu osazuje socha Panny Marie s Ježíškem, replika takzvané Plzeňské madony, opukové skulptury pocházející z období konce třetí čtvrtiny 14. století a umístěné na hlavním oltáři v blízkém městském kostele sv. Bartoloměje. Původní sochařská výzdoba sloupu byla o další sochy obohacena v roce 1714, tedy po dalším moru, jenž zasáhl Čechy včetně Plzně roku 1713. Tehdy přibyly na sloup opět z dílny Kristiána Widemanna sochy sv. Františka Xaverského, sv. Petra z Alkantary a sv. Barbory.
Sloup zapsaný jako kulturní památka byl během své existence mnohokrát opravován a restaurován, a to například v letech 1814, 1856, 1874, 1890, 1931, 1946, 1964, 1985-1987. Poslední, ale jen konzervační zásah, se uskutečnil v roce 2006, tedy před více než 14 lety.
