Oprava Mariánského sloupu potrvá tři roky

Renesanční Mariánský sloup, jejž nechala postavit městská rada roku 1681 před Císařským domem na plzeňském náměstí Republiky, začalo město Plzeň v úterý 21. dubna 2020 opravovat. Rekonstrukce závažných prasklin a dalšího poškození sloupu, který vyjadřuje poděkování za skončení morové epidemie, bude dokončena v roce 2022 a vyžádá si investici v hodnotě téměř 2,2 milionu korun včetně DPH.  

Rekonstrukce je velmi náročná a je možno ji provádět za specifických klimatických podmínek, nesmí pršet či mrznout, proto bude rozložena do následujících třech let. Nyní se začne s opravou hlavice a sochou Madony, pokud by restaurátorské práce postupovaly dle plánu, začnou  ještě letos opravu sloupu. V dalším roce dojde na sochařskou výzdobu. Závěrem se opraví balustráda, schodiště a posledním krokem bude oprava zábradlí, které je v dobrém stavu.

„Význam sloupu, na jehož tvorbě se podíleli převážně místní umělci a řemeslníci, je vzhledem k poměrně rané době vzniku i vzhledem k jeho bohaté historii spjaté s dějinami města značný a přesahuje hranice regionu,“ uvedl památkář Viktor Kovařík z Národního památkového ústavu.

Mariánský sloup je nepřehlédnutelnou dominantou plzeňského náměstí. Jeho barokní pojetí bylo tehdy velmi moderní a ostře kontrastovalo s okolními stavbami. Původní sochařská výzdoba sloupu dokončeného roku 1681 pochází z dílny plzeňského sochaře Kristiána Widemanna. Zahrnovala sochy patrona města Plzně sv. Bartoloměje, českého zemského patrona sv. Václava, patrona proti nebezpečí ohně sv. Floriána, patrona proti morovým ranám sv. Rocha a sv. Rozálii Palermskou, další dobově oblíbené protimorové patronky. Vrchol sloupu osazuje socha Panny Marie s Ježíškem, replika takzvané Plzeňské madony, opukové skulptury pocházející z období konce třetí čtvrtiny 14. století a umístěné na hlavním oltáři v blízkém městském kostele sv. Bartoloměje. Původní sochařská výzdoba sloupu byla o další sochy obohacena v roce 1714, tedy po dalším moru, jenž zasáhl Čechy včetně Plzně roku 1713. Tehdy přibyly na sloup opět z dílny Kristiána Widemanna sochy sv. Františka Xaverského, sv. Petra z Alkantary a sv. Barbory.

Sloup zapsaný jako kulturní památka byl během své existence mnohokrát opravován a restaurován, a to například v letech 1814, 1856, 1874, 1890, 1931, 1946, 1964, 1985-1987. Poslední, ale jen konzervační zásah, se uskutečnil v roce 2006, tedy před více než 14 lety.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Před 20 lety se bobr evropský vrátil na Šumavu

Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci …