Domů / Plzeňský rozhled / Česko má nejvíce středoškolsky vzdělaných v rámci EU

Česko má nejvíce středoškolsky vzdělaných v rámci EU

Nová publikace Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje) – 2023 přináší zajímavé porovnání statistických dat nejen mezi členskými státy Evropské unie, ale i za další země. Vedle tabulek z demografických, sociálních a ekonomických oblastí v ní zájemci naleznou i další témata, například cestovní ruch nebo dopravní infrastruktura.

Hodnotou 65,9 % se Česko zařadilo v roce 2022 na první místo mezi státy EU s podílem osob ve věku mezi 25 a 74 lety se středoškolským vzděláním ukončeným závěrečnou nebo maturitní zkouškou či s nástavbovým vzděláním, jako jsou pomaturitní rekvalifikační kurzy. Unijní průměr činil 44,6 %. Lidé, kteří mají jen základní vzdělání, tvořili v Česku 12,2 % obyvatel. Nižší podíl měla jen Litva (10,3 %), zatímco celounijní průměr dosáhl 26,7 %. Zastoupením 21,9 % u osob s vysokoškolským vzděláním se Česko umístilo pod unijním průměrem (28,7 %).

Především následkem stěhování osob s dočasnou ochranou v souvislosti s válkou na Ukrajině se v roce 2022 Česko umístilo s hodnotou přírůstku stěhováním v přepočtu na tisíc obyvatel 30,9 na druhém místě za Maltou (41,0). Česko tak 3,5násobně převýšilo celounijní průměr (8,9).

Míra ekonomické aktivity obyvatel Česka ve věku 65 a více let dosáhla v roce 2022 hodnoty 7,0 %. Nejvyšší míry zaznamenaly Estonsko (16,9 %) a Švédsko (13,7 %), naopak nejnižší vykázalo Rumunsko (2,2 %).

Rekreace a kultura se v roce 2022 na celkových spotřebních vydáních českých domácností podílely 9,1 %, což bylo nepatrně více, než kolik činil průměr všech států EU (8,4 %). Mezi státy s nejvyšším podílem těchto výdajů patřily severské země, a to Švédsko (11,5 %) a Dánsko (11,3 %). Naopak domácnosti v Portugalsku vynakládaly na rekreaci a kulturu nejméně (5,0 %) svých celkových spotřebních vydání.

Z údajů publikace Česká republika v mezinárodním srovnání dále vyplývá, že se v tuzemsku dlouhodobě snižují emise oxidu uhličitého. Podle dat Eurostatu u nás v roce 2021 připadalo v přepočtu na jednoho obyvatele 8,6 tuny tohoto plynu, přičemž v roce 1990 to bylo 14,8 tuny.  I přesto Česku patřilo v roce 2021 v žebříčku druhé místo, kdy vyšší hodnotu mělo jen Lucembursko (12,3 tuny/obyv.).

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Ve Spáleném Poříčí budou sletové sokolské skladby

Přijďte podpořit Sokoly ze širokého okolí jižního Plzeňska. Už zítra – v neděli 26. 5. 2024 …