Domů / Plzeňský rozhled / Komplexní pohled na prvorepublikovou architekturu města Plzně

Komplexní pohled na prvorepublikovou architekturu města Plzně

Západočeská galerie v Plzni představuje první komplexní pohled na architekturu Plzně v období první republiky a na unikátní urbanistický proces, kterým město tehdy prošlo. Součástí výstavy jsou cenné dokumenty, modely staveb i jedna z prvních neonových reklam, dále snímky letecké i pohledy do interiérů, fotografie a úryvky dobových filmů. Návštěvníci uvidí také vlastní pracovní stůl architekta Karla Lhoty, spolupracovníka Adolfa Loose. Výstava ve výstavní síni „13“ potrvá do 28. února 2019.

Bohumil Chvojka: Okresní nemocenská pojišťovna a Masarykův studentský dům na Denisově nábřeží (asi 1925)

Kromě několika výjimek není většinou Plzeň vnímána jako město s pozoruhodným novodobým architektonickým vývojem. Podle autora výstavy Petra Domanického to ale není proto, že by v Plzni chyběly zajímavé meziválečné návrhy a realizace, ale spíše z neznalosti a také kvůli rozsáhlým destrukcím a demolicím v druhé polovině 20. století.

Václav Neckář: Vila Václava Ornsta na Lochotíně, 1931

Galerie už dříve zmapovala například dílo architektů Adolfa Loose či Hanuše Zápala. I na nové výstavě věnuje pozornost významným osobnostem, které měly k Plzni tvůrčí vztah a současně měly nadregionální význam. Týká se to například Loose a okruhu jeho spolupracovníků, Jana Gillara, Josefa Špalka, Karla Honzíka či Jana Víška. Výstava také připomíná vznik ohniska moderní architektury v Plzni, kde díky městskému stavebnímu úřadu a pedagogickému sboru průmyslové školy působila řada schopných architektů, jako byl Zápal, Otakar Gschwind, Václav Klein, Bohumil Chvojka, Rudolf Černý či Jaroslav Čada. Návštěvníci se dozvědí i o práci soukromých projektantů Leo Meisla, Václava Neckáře a Františka Němce.

Hanuš Zápal: krematorium na ústředním hřbitově, 1924

Nejde však jen o jednotlivé stavby a neuskutečněné návrhy, ale předně o vyzdvižení unikátního procesu, kterým město tehdy prošlo. Vedle staveb na „zelené louce“ se tehdy totiž v nevídaném rozsahu a koncepčně dařilo proměňovat starší budovy i celé dříve devastované plochy pro nové městské funkce a budovat tak důstojné centrum velkoměsta. Odlišné podmínky znemožnily sice Plzni následovat vzoru Hradce Králové (zvaného Salon republiky – odtud název výstavy Pracovna republiky), přesto západočeská metropole zažívala v urbanismu a architektuře nejlepší období za posledního půldruhého století.

K výstavě vyšla ve spolupráci s vydavatelstvím Starý most stejnojmenná kniha.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Návštěvnický pas provede po 16 chráněných územích

Celkem do 16 míst s chráněnou přírodou se mohou letošní sezónu vypravit turisté s nově vydaným speciálním …