Na Ústřední seznam kulturních památek byl zapsán areál zahrnující objekt někdejší šlikovské mincovny. Kromě své architektonické a urbanistické hodnoty představuje kvalitně dochovaný příklad výrobně-hospodářského komplexu v regionu.

Původně mincovnu založil ve druhé čtvrtině 17. století tehdejší majitel panství Jindřich Šlik. Mince se zde razily od roku 1627 a nejvýznamnějšími mincmistry byli například Johan Candler z Alzenzellu nebo Hans Georg Beck z Muggau. Objekt byl bezprostředně spojen s městským životem, ale díky svému významu také s celým středoevropským regionem. Návrh prohlášení kulturní památkou podpořil kromě jiných institucí Národní památkový ústav v Plzni.

Areál čp. 26 je situovaný v severozápadním okraji Plané v linii původního městského opevnění na místě několika měšťanských domů gotického původu. Mincovna byla několikrát stavebně upravována, především v první polovině 19. století pro účely nově založeného pivovaru, který fungoval do počátku minulého století. Obdélný půdorys komplexu je tvořen čtyřmi křídly s dvorem uprostřed.
Provoz pivovaru s typickým cihlovým komínem byl vícekrát modernizován a doplňován další zástavbou. Kromě mnoha architektonických a konstrukčních detailů se v areálu dochovala celá řada autentických uměleckořemeslných prvků, včetně krovových hambalkových konstrukcí. Za zmínku stojí mimo jiné v jižním křídle průjezd v podobě síně, zaklenutý valenou klenbou se čtyřmi lunetovými výsečemi. V současném stavu vyžadují jednotlivé části areálu kompletní rekonstrukci. Obnovené prostory město v budoucnu plánuje pro kulturní využití.