Plzeňský rozhled
Podobné články
Své tradiční podzimní sokolnické lovy uskutečnili členové rokycanského střediska v Drozdově na rozhraní Plzeňského a Středočeského kraje mají, kam se sjela téměř desítka sokolníků se svými opeřenci. Dopoledne se o lovecké štěstí pokoušeli orli skalní a odpoledne pak ostatní. 
Při relativně krásném počasí doprovázené pohostinností místních myslivců byli v okolí Drozdova k vidění rarozi velcí, sokoli stěhovaví, káně Harrisova a také orli skalní. Právě ti vzbuzovali nejen obdiv, ale i respekt. Kromě sokolníků včetně nového člena střediska, několika zájemců o sokolnictví i myslivců se této významné akce zúčastnil i omezený počet zástupců laické veřejnosti, což svědčí o atraktivnosti tohoto zvláštního způsobu lovu. A zcela jistě nelitovali. Všichni totiž mohli i díky příznivému podzimnímu počasí obdivovat dravce při lovu v honitbě Mysliveckého spolku Holý vrch Drozdov, která hospodaří na více než tisícovce hektarů. O tuto krásnou honitbu, v níž převládá výskyt zvěře srnčí, černé i vysoké, se aktivně starají všichni členové spolku, jehož zázemí je právě v dobře udržovaném areálu pod lesem. Zde se také koncentrují i další aktivity místního seskupení, jehož náplní je především chov a ochrana zvěře okolo Drozdova ve Středočeském kraji.
Nutno připomenout, že letošní sokolnické lovy byly poznamenány koronavirovou krizí a že se nemohly konat v takovém rozsahu jako obvykle, z čehož byla smutná především veřejnost. I rokycanské sokolnické středisko mělo naplánováno více sokolnických akcí, které musely být zrušeny. Pro zájemce o sokolnictví tak zbývají k dispozici alespoň webové stránky klubů – www.sokolnictvi.net a www.falconia.cz . Sokolníkem však nemůže být každý. Kromě složení zkoušky z myslivosti musí po minimálně roční přípravné lhůtě pod vedením odborného garanta ještě složit náročné zákonem stanovené sokolnické zkoušky a prokázat tím svoji odbornost.
Vlastní lov spočíval ve zhruba šestihodinové procházce honitbou za účelem vyhledání srnčí a drobné zvěře, která bohužel z našich honiteb pozvolna mizí a to nejen ke smutku sokolníků, ale především chovatelů ohařů – nepostradatelných pomocníků myslivců. I na tomto setkání byla práce čtyřnohých kamarádů několikrát vyzdvižena. Bohužel i v této honitbě dochází k poklesu výskytu drobné zvěře především díky změnám v krajině, ale i dalším negativním faktorům. Proto se místní myslivci snaží o podporu populace bažantí zvěře vlastním vypouštěním, tak jak je to i v jiných honitbách či sokolnických lovech.
„Nelovíme pro kořist, ale pro všechno to krásné při lovu. Tak by se dalo charakterizovat sokolnické setkání rokycanského střediska, které každoročně přivítá do svých řad jednoho až dva nové sokolníky. A je sympatické, že jsou to lidé nejrůznějšího věku i povolání. Zapadající sluníčko střídá soumrak a s ním pozvolna přichází i konec další úspěšné sokolnické akce, která sice nebyla bohatá na úlovky, ale na zážitky. A je jen škoda, že úbytek drobné zvěře je znát i zde,“ sdělil Pavel MOULIS, vedoucí sokolnického střediska Rokycany.
