Domů / Plzeňský rozhled / Nebuďte lhostejní a zapište se také do registru!

Nebuďte lhostejní a zapište se také do registru!

Stanislav Piel, dobrovolný hasič z plzeňských Malesic a táta dvou dětí, potřebuje dárce kostní dřeně. Bojuje totiž s akutní myeloidní leukémií. S ním se do boje pustili také jeho kolegové hasiči, kteří se ve čtvrtek chystají vstoupit do Českého národního registru dárců dřeně a kteří ke stejnému činu vyzývají širokou veřejnost. Kampaň pro Standu i další těžce nemocné děti a dospělé podporuje také městský obvod Plzeň 9-Malesice, jehož starosta sám kdysi kostní dřeň daroval.  

„Standa i jeho manželka patří mezi nás. Zpráva o Standově nemoci nás proto velmi zasáhla. Přiznám se, že jsem do té doby o vstupu do Českého národního registru dárců dřeně neuvažovala, ale teď jdu do toho bez diskuse. Chci pomoci, snad nás bude co nejvíc a dárce se najde,“ říká Šárka Altmannová, členka SDH Malesice.

V Českém národním registru dárců dřeně je aktuálně 100 350 dobrovolníků ochotných kdykoli pomoci neznámému pacientovi, v celém světě je pak zapsáno už 38 142 321 lidí. Registry jsou celosvětově propojeny a úzce spolupracují, Čech tak může darovat dřeň například Australanovi a opačně. „Shodu s pacienty najdeme jen asi u 1 % ze všech zaregistrovaných, a právě proto potřebujeme databázi dobrovolníků co nejširší,“ vysvětluje vedoucí lékařka koordinačního centra MUDr. Jana Navrátilová.

Hasiče ve snaze pomoci kolegovi a dalším pacientům čekajícím na vhodného dárce podporuje také starosta plzeňských Malesic Aleš Tolar. „Sám jsem v minulosti do registru vstoupil a kostní dřeň daroval, takže vím, že to není nic složitého a omezujícího. Proto jsem přivítal a podpořil aktivitu našich hasičů, kteří se rozhodli po onemocnění Standy vstoupit do registru a pomoci tak jemu i všem ostatním nemocným,“ potvrzuje Tolar.

Kostní dřeň lze darovat dvěma způsoby     

V současné době lze kostní dřeň darovat dvěma způsoby. Tím prvním je separace krvetvorných buněk, která se provádí bez narkózy na speciálním přístroji a dala by se připodobnit k odběru plazmy. Druhou metodou je pak tradiční odsátí dřeně jehlou z kosti pánevní pod narkózou. Konečné rozhodnutí, jak chce dárce své krvetvorné buňky darovat, je na něm. „V současné době lehce převažuje darování pomocí separace. Téměř nikdo ale po odběru zvolený způsob neřeší, dárci většinou říkají, že pocit, že právě díky nim dostane jiný člověk šanci na život, je k nezaplacení,“ doplňuje Navrátilová.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Infolinka pro osoby se sluchovým postižením

Sluchově postižení mohou  komunikovat na webu Plzeňského kraje www.plzensky-kraj.cz pomocí unikátní funkce přepisu hovoru „text …