Plzeňský rozhled
Podobné články
I přes pokračující omezení ekonomiky v souvislosti s koronavirovou pandemií v Česku v loňském roce podruhé za sebou klesl počet žadatelů o insolvenci. Navzdory původním odhadům odborníků, kteří předpovídali nárůst počtu firem a fyzických osob v existenčních potížích, a tedy i nárůst počtu insolvenčních návrhů, soudy v roce 2021 obdržely celkem 25 055 nových návrhů, což je v meziročním srovnání o 12 % méně.
„Obavy se nepotvrdily částečně proto, že insolvence kopírují vývoj ekonomiky s určitým zpožděním, ale také díky fungující vládní podpoře v podobě pokračujících antivirových programů a jednoduše i proto, že fyzické osoby nejsou příliš motivované své dluhy z dlouhodobého hlediska aktivně řešit. Nižší počet žádostí o insolvenci tak rozhodně neznamená, že by domácnosti a firmy přestaly mít ekonomické problémy.” vysvětluje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.
Vzhledem k tomu, že podání insolvenčního návrhu předchází řada schůzek s odborníky, svůj podíl na druhém nejnižším počtu nových insolvenčních návrhů za poslední dekádu má podle Valáška také omezení volného pohybu osob a strach z osobních schůzek. Výrazným faktorem poklesu zájmu dlužníků je pak podle něj i skutečnost, že lidí, kteří se oddlužit chtějí a splňují podmínky, postupně ubývá. Obvykle jde o lidi, kteří žijí ze dne na den. Vidina oddlužení za 5 let za cenu toho, že se budou muset ještě více uskromnit, je pro ně příliš vzdálená. Režimy exekuce a insolvence mají totiž zákonem dané odlišné podmínky a rozdíl v částce, která dlužníkům reálně měsíčně zůstane, může činit až 6 000 korun.
Vývoj počtu insolvenčních návrhů pro rok 2022 podle Valáška není možné příliš spolehlivě predikovat, byť aktuální vývoj ekonomiky dává tušit, že lidí a firem ve finanční tísni bude přibývat zejména v důsledku zrychlující inflace, prudkého růstu cen energií a skokového zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky.
Motivaci části dlužníků vstupovat do insolvencí by mohla podpořit také dostupnost služeb insolvenčních správců ve vzdáleném režimu, v podobě online schůzek. Zatímco například advokáti mohou od loňského jara se svými vězněnými klienty v řadě věcí oficiálně komunikovat vzdáleně prostřednictvím projektu Skype obhajoby, v případě insolvencí je stále třeba naprostou většinu úkonů řešit osobně. Insolvence tak v oblasti digitalizace za ostatními oblastmi justice výrazně zaostává. Technická stránka bezpečné online komunikace mezi dlužníky a insolvenčními správci je přitom podle Valáška připravena, zbývá jen vhodně nastavit legislativní rámec.
