Publikace a výstava o roubených stavbách na Plzeňsku

Cílem publikace a výstavy, jejichž autory jsou Karel Foud, Tomáš Karel a Stanislav Plešmíd, je prezentovat výzkum a poznání této stavební historie českého západu. Využito bylo i archivních snímků plzeňského územního odborného pracoviště NPÚ, vznikajících od šedesátých let 20. století, které v řadě případů připomínají existenci dnes již zaniklých staveb. Řadu fotografií v průběhu 35 let zhotovil někdejší zaměstnanec organizace fotograf Jan Gryc, jehož odchod po dlouhé těžké nemoci si připomínáme v letošním roce. Výstava, volně dostupná v mázhauzu sídla NPÚ, ÚOP v Plzni v Prešovské ulici č. 7, potrvá do dubna letošního roku.

V oblasti Plzeňska (na území vymezeném okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih, Plzeň-město a Rokycany) přežívá nepočetný, ale velmi pozoruhodný roubený stavební fond, doplňovaný skupinou hrázděných staveb. Roubené konstrukce se pro svoji dostupnost (levný materiál, snadné zpracování) v minulosti hojně užívaly jak při výstavbě obytných domů, tak i hospodářských stavení (chlévů, stodol, komor, sýpek a dalších, i technických staveb). Nebyly specifikem jen lidového prostředí venkova, ale byly užívány rovněž u staveb vrchnostenských – setkáváme se i s rozlehlejšími dřevěnými objekty, jako jsou roubené mlýny, správní budovy dvorů i lázeňské domy.

Severním oblastem plzeňského regionu dominuje přízemní roubený dům tradiční trojdílné dispozice komorového typu a dále roubené patrové sýpky s pavláčkou. V jižních oblastech zkoumaného území se setkáváme s roubenými přízemními domy trojdílné dispozice komorového typu a s roubenými sýpkami s klenbou, valenou i opisující tvar sedlové střechy. Jisté specifikum představuje roubený dům Rokycanska a Zbirožska, tedy východních oblastí širšího Plzeňska, kde se oproti severním a jižním oblastem ve větší míře vyskytuje typ domu s krytým záspím (zápražím), a to jak na zápražní, tak průčelní straně. Jak na severním, tak jižním Plzeňsku a Rokycansku se vyskytují roubené stodoly standardní dispozice o mlatu a dvou pernách (prostorech pro ukládání slámy v sousedství mlatu) . V omezené míře je možné spatřit ještě roubené komory, obvykle drobné přízemní stavby; někde přežívají dokonce i roubené chlévy. Velmi omezený je také soubor roubených kapliček či zvonic. Naopak některé typy staveb ze zdejší krajiny zcela vymizely – příkladem mohou být roubené polygonální stodoly – dnes je možné takovou stavbu spatřit již jen v jediném exempláři v Borku u Kozojed.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Mimořádné finanční dotace nejen pro hasiče určil Plzeňský kraj

Rada kraje schválila poskytnutí individuálních dotací obcím na nákup dopravního automobilu ve výši 400 tis. …