Roky s jedničkou na konci jsou v historii rokycanské městské knihovny ty nejzásadnější. Před 180 lety, v roce 1841, se objevil nápad na vybudování knihovny. V roce 1921 instituce skutečně vznikla a v roce 2021 tak slaví rovnou stovku.
Psal se rok 1841. Učitel Václav Pába dal podnět k založení veřejné knihovny a kupuje knihy z nakladatelství Svatojánského dědictví. Pořídil jich 22 a rozhodl se, že produkci nakladatelství bude kupovat doživotně a věnuje ji k bohulibé činnosti čtenářské společnosti. Tu založil v roce 1848 s učitelem Lodlem. Činnost zahájila v pivovaru v dnešní ulici U Spilky. Teprve v roce 1904 se otevřela veřejná čítárna a veřejná lidová knihovna v prvním patře Sokolovny, která měla 1540 knih.
Nastal rok 1921. Starostou byl pan Václav Hořice, Rokycany měly 6731 obyvatel, 597 domů a novou veřejnou obecní knihovnu, která vznikla sloučením knihovny musejní (6 000 svazků), obecní (10 200 svazků) a knihovny čtenářského spolku Hálek (2 347 svazků). Nově vzniklou knihovnu podpořily i další spolky knižními dary, například Živnostenská beseda.vna už v roce 1910, nejprve pouze ve druhém patře domu, který patřil spořitelně. Velkorysým rozhodnutím daroval Výbor Obecní spořitelny u příležitosti 80. narozenin prezidenta Masaryka dům číslo 83 kulturním účelům: čítárně, obecní knihovně, veliké muzejní knihovně i městskému archivu. Stalo se tak roku 1934: v prvním patře je denně otevřená čítárna a vlastní knihovna.
A co samotní čtenáři? Před rokem 1939 byl nejpilnějším čtenářem podle týdeníku Žďár pan Damian Vavroušek, kovosoustružník v Nábojce. Starší pán, který kromě vysloveně vědeckých přečetl snad všecky knihy městské knihovny. Ze čtenáře se stal písmák, který psal o historii klabavských železáren. Jeho prvenství vystřídal v roce 1939 teprve 19letý Oldřich Brůha, zámečník Guthovy továrny. Dnes v četbě jednoznačně vedou ženy. V současné době má knihovna pět oddělení, 109 tisíc dokumentů a téměř 3000 registrovaných čtenářů.