Plzeňský rozhled
Podobné články
Rokycansko má zhruba 50 tisíc obyvatel. Největším městem jsou Rokycany s 16 tisíci obyvateli, jehož počátky sahají až do 10. století. Od roku 1990 zde působí záchranná stanice živočichů pracující pod hlavičkou Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Rokycanech, ve které bylo za dobu jejího působení přijato a léčeno 8160 živočichů, především ptáků.
„Hlavním cílem a posláním stanice je záchrana a léčení zraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů a jejich příprava na návrat do volné přírody, péče o opuštěná mláďata, záchranné přenosy živočichů z míst jejich bezprostředního ohrožení, v zimních měsících péče o hibernující živočichy – především ježky a netopýry, hospitalizace v zimě vyčerpaných živočichů především vinou nedostatku přirozené potravy, mapování živočichů v přírodě pro možnost adopce, záchranné chovy v případě vzácných živočichů, sestavování párů z handicapovaných jedinců pro jejich rozmnožování v zajetí, vyhledávání příčin zranění živočichů v přírodě a jejich odstraňování ve spolupráci s dalšími subjekty,“ sdělil Pavel MOULIS, předseda ZO ČSOP Rokycany, který je také autorem většiny snímků.
V expoziční části stanice pravidelně probíhají exkurze nejen pro děti a mládež z mateřských, základních a středních škol, ale i pro zájemce z řad nejširší veřejnosti, myslivce nevyjímaje. Exkurze jsou zaměřeny nejen na poznávání živočichů, ale i na problémy, které jsou jim způsobovány ze strany civilizace. Stanice při své bohaté činnosti spolupracuje nejen s ochranářskými a mysliveckými organizacemi, ale i se státní správou a samosprávou, která je pravidelně informována o činnosti a výsledcích zařízení formou dílčích či výročních zpráv.
V průběhu roku 2019 bylo do záchranné stanice živočichů ZO ČSOP Rokycany přijato rekordních 596 exemplářů volně žijících živočichů v padesáti devíti druzích. Z toho bylo 390 vypuštěno zpět do volné přírody, přičemž se při navracení do přírody využívá nejen přímé vypouštění dospělých jedinců, ale i adopce mláďat pěstounským rodičům stejného druhů či metoda volného letu, která se osvědčuje především u vypouštění dravců. Do dalšího chovu či držení bylo předáno 30 jedinců a 172 se jich i přes veškerou péči nepodařilo zachránit. Čtyři jedinci jsou stále v péči zvířecí nemocnice.
V roce 2019 byli v rokycanské záchranné stanici živočichů léčeni i vzácnější a zajímavější druhy. Mezi ně patřila např. zmije obecná, křivka obecná, hýl obecný či výr velký. Naopak nejčastějšími pacienty léčebného zařízení v roce 2019 byli ježek západní (52), poštolka obecná (49), kachna divoká (48) či sýkora koňadra (47). Zodpovědnou osobou za činnost záchranné stanice živočichů je Pavel Moulis, který má nejen několikaleté zkušenosti s odchytem, léčením, rehabilitací i vypouštěním živočichů zpět do přírody, ale absolvoval několik chovatelsko-ochranářských kurzů zvyšující kvalifikaci pro tuto náročnou činnost. Nedílnou součástí činnosti stanice jsou i záchranné přenosy živočichů z míst, kde jim hrozí nebezpečí nebo komplikují soužití s lidmi.
