Plzeňský rozhled
Podobné články
Mimořádný příběh staroegyptských artefaktů ukrytých v západočeském klášteře přiblíží odborná přednáška egyptologa a afrikanisty Pavla Onderky z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Akce se uskuteční v sobotu 20. června 2026 od 14 hodin v rámci projektu Po stopách šlechtických rodů 2026 – Šlechta na cestách.
V centru pozornosti budou staroegyptské kanopy, tedy nádoby sloužící ve starověkém Egyptě k uchovávání orgánů vyjmutých při mumifikaci. Kladrubský soubor pochází z pohřební výbavy kněze Herudžiho z egyptské Lykopole (dnešní Asyútu ve středním Egyptě). Toto významné náboženské centrum bylo spojováno s kultem boha Vepvaveta, zobrazovaného jako vlk či šakal.
Přednáška nabídne nejen pohled do samotné starověké egyptské pohřební praxe, ale především sleduje cestu těchto předmětů do střední Evropy. Kanopy byly součástí šlechtických sbírek spojených s Františkem Colloredo-Mansfeldem, který si je přivezl ze své cesty do Egypta v roce 1846. V tomto období byla evropská aristokracie výrazně ovlivněna rostoucí fascinací starověkým Egyptem, která se rozšířila po Napoleonově egyptském tažení a zejména po objevu Rosettské desky, umožňujícím rozluštění hieroglyfů.
Část staroegyptských památek František Colloredo-Mansfeld po návratu věnoval tehdejšímu Muzeu Království českého v Praze, další předměty však ponechal na rodovém sídle na zámku Zelená Hora u Nepomuku. Po druhé světové válce a následných majetkových změnách byl zámecký mobiliář rozptýlen a část sbírky byla převezena do Kladrub u Stříbra, kde se dochovala v klášterním depozitáři. Soubor kanop tak představuje unikátní doklad nejen staroegyptského pohřebního kultu, ale i dějin sběratelství a kulturních přesunů mezi Evropou a Orientem.
