Plzeňský rozhled
Podobné články
Nově vybudovaná soustava tří přírodních tůní v ochranném pásmu energetické soustavy vysokého napětí na trase Těškov-Volduchy na Rokycansku je ukázkou úspěšné symbiózy přírody s důležitou technickou infrastrukturou státu. Tento pilotní projekt ČEZ Distribuce, jehož první etapu podpořila Nadace ČEZ částkou 300 tisíc korun, vytváří optimální podmínky pro život celé řady živočichů včetně těch evropsky významných, jimiž jsou např. čolek horský nebo žába kuňka žlutobřichá. 
Zároveň vytrhl trn z paty i energetikům, kteří ve zdejších podmínkách pravidelně při opravách (pádech stromů apod.) nebo revizích vedení uvízli s technikou. Díky tomu, že se voda z mokřadů soustředila do soustavy propojených tůní, mohou nyní bez obav projet po okraji ochranného pásma vedení vysokého napětí. Optimální hladina vodní plochy mezi 0,5 – 1 metrem s pozvolnými břehy je doslova rájem hmyzu či obojživelníků, pít k nim chodí i ptáci nebo lesní zvěř. Navíc tůně zatím nevyschly ani během letošního mimořádně teplého léta. 
„Vyskytuje se zde pět druhů zvlášť chráněných obojživelníků – skokan hnědý, ropucha obecná, čolek obecný, jeho významnější příbuzný čolek horský a životně ohrožená kuňka žlutobřichá patřící mezi evropsky významné druhy živočichů,“ říká David Fischer, zoolog Hornického muzea v Příbrami, který zoologický průzkum prováděl a nadále se na celém pilotním projektu podílí jeho monitorováním.
Zručný bagrista během několika dnů vybudoval tři samostatné vodní plochy o celkové rozloze 600 m2 (jednu velkou s plochou cca 300 m2 a dvě menší 150 m2). Jsou průtočné a dna i břehy mají vymazány jílem, díky čemuž lépe zadržují vodu. Doplnil je také dalšími přírodními prvky – pařezy, kládami (jako přirozený kryt pro živočichy) a poblíž i zhruba 2 metry dlouhými a metr širokými výkopy pro několik louží, kde se některým obojživelníkům také daří především při reprodukci. 
Pravidelný odborný monitoring (mj. se provádí např. odchytem živočichů v tůních, pouští se zpět) zatím potvrzuje zmiňované přínosy podporující především principy biodiverzity nebo zadržování vody v krajině. Po finálním vyhodnocení by měl prokázat vhodnost tohoto postupu i pro jiné lokality. V žádném případně ale nemůže jít o jeho masivní využívání, které by nedávalo smysl ekonomicky ani jinak.
