Univerzitní archeologové zkoumají pozůstatky koncentračního tábora

Více než dva tisíce žen prošly mezi lety 1943 a 1945 koncentračním táborem Svatava (Zwodau) na Sokolovsku, z toho přes 700 jich zde bylo dlouhodobě vězněných. Na místě pobočného lágru nacistického koncentračního tábora Flossenbürg dnes stojí rodinné domy nebo mateřská škola. Na jednom z přístupných pozemků začali pracovat archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Objevili pozůstatky po táborové kuchyni a části někdejšího oplocení. 

Na výzkumu pracují studenti ze ZČU a z Cambridge.

Na stejné místo se teď po necelých 80 letech vrátili archeologové z Fakulty filozofické ZČU. Přesnou polohu tábora v dnešním terénu se jim podařilo vymezit zejména díky fotografiím pořízeným průzkumnými letouny U.S. Air Force na konci druhé světové války. Fotky poskytla americká armáda a ty pak promítli do současného terénu. „Víme, že v rozích tábora byly čtyři strážní věže a že sestával ze tří velkých dřevěných domů pro vězeňkyně, dále z objektu táborové ošetřovny, kuchyně, skladu paliva a vodní nádrže. Ve střední části byl umístěn takzvaný Appelplatz a nacházel se zde také podzemní protiletadlový kryt, který byl využíván i k trestání vězeňkyň,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Pavel Vařeka z FF ZČU.

Pavel Vařeka z FF ZČU a Michael Rund z Muzea Sokolov ukazují mapové podklady.

Jen asi 10 procent celkového území pobočného tábora bylo v roce 1958 vyhlášeno kulturní památkou, na níž je ve Svatavě umístěn památník. Zbylá plocha koncentračního tábora byla v poválečném období z velké části zastavěna. Geofyzikální výzkum   v přípravné fázi odhalil dobře dochované podpovrchové pozůstatky táborové kuchyně, na které se   archeologický výzkum zaměřuje.   Odkryv   provádějí studenti archeologie ze ZČU a Cambridge University.

Závěr pušky, zbytky elektroinstalace a ostnatého drátu z plotu koncentračního tábora ve Svatavě.

Výzkum je součástí česko-polského projektu „Biologická antropologie a krajinná archeologie nacistických represí: středo-východoevropská perspektiva“ podpořeného Grantovou agenturou České republiky a polským Narodowym centrem nauki. Projekt cílí na studium opomíjených hmotných dokladů nacistických represí, zejména pozůstatků méně známých pobočných koncentračních táborů, a to na příkladu západních Čech (pobočky KT Flossenbürg) a Slezska (pobočky KT Gross Rosen).

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Objevte život mokřadů aneb 3x 30 dnů pro mokřady

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) chce upozornit na to, že ochrana našich mokřadů je stále …