Plzeňský rozhled
Podobné články
V roce 2021 žilo v ČR pod hranicí příjmové chudoby 901,2 tis. osob, u nichž bylo 60 % mediánu přepočteného čistého příjmu bez naturálních požitků, který mají členové domácností k dispozici. Meziročně se snížil tento počet o 9,2 %. V roce 2021 se oproti roku 2016 snížil počet osob, které žily pod hranicí chudoby, o 9,9 %.
Mírou příjmové chudoby bylo v roce 2021 ohroženo 8,6 % Čechů. V porovnání s rokem 2016 se snížila míra chudoby o 1,1 p. b., meziročně klesla o 0,9 p. b. Hranice příjmové chudoby dosáhla v ČR ročního příjmu 168 655 Kč na osobu, což odpovídá měsíčnímu příjmu 14 055 Kč, který se meziročně zvýšil o 415 Kč a oproti roku 2016 vzrostl o 3 364 Kč. Hranice příjmové chudoby pro rodiče se dvěma menšími dětmi činila 29 515 Kč na domácnost za měsíc.
Celkové měsíční průměrné náklady na bydlení na domácnost dosáhly v roce 2021 v Plzeňském kraji 5 634 Kč. Nejvyšší měsíční průměrné náklady na bydlení na domácnost měly v Hl. městě Praze (8 643 Kč) a Ústeckém kraji (6 597 Kč), nejnižší v krajích Vysočina (5 049 Kč) a Jihočeském (5 235 Kč). V mezikrajském porovnání byly celkové průměrné měsíční náklady na bydlení v Plzeňském kraji sedmé nejnižší. V porovnání s průměrem ČR byly náklady na bydlení v Plzeňském kraji nižší o 542 Kč.
Podle subjektivního názoru respondentů byly měsíční náklady na bydlení v Plzeňském kraji velkou zátěží pro 12,9 % domácností (sedmý nejnižší podíl mezi kraji). V porovnání s ostatními kraji představovaly tyto náklady nejvyšší zátěž pro domácnosti v krajích Pardubickém (28,3 %) a Ústeckém (16,6 %). Naopak nejnižší podíl domácností označil výdaje za bydlení jako velkou zátěž v krajích Královéhradeckém (7,6 %) a Vysočina (11,2 %).
V období let 2016–2021 se v Plzeňském kraji zvýšily průměrné roční čisté příjmy na osobu o 25,3 %. Podíl domácností s čistým měsíčním příjmem na osobu do 6 000 Kč klesl o 2,8 p. b. Nejvíce vzrostl podíl domácností s příjmem od 20 001 do 30 000 Kč, a to o 16,0 p. b. (příjmy jsou vždy šetřeny za předchozí rok).
Podíl domácností v Plzeňském kraji, pro které byly náklady na bydlení velkou zátěží, se oproti roku 2016 snížil o 13,9 p. b., naopak podíl domácností, pro které tyto náklady nebyly vůbec zátěží, se zvýšil o 4,5 p. b.
