Plzeňský rozhled
Podobné články
Plzeň patří k absolutní špičce v České republice, a to hned v několika oblastech navázaných na moderní technologie?. Jsou to drony, ale i Centrum robotiky, unikátní TechTower, inkubační programy na podporu podnikání i další inovativní projekty a aktivity v oblasti pokročilých technologií a přístupů. Ve své gesci je má radní města Plzně Daniel Kůs.
Pane radní, pojďme začít povídáním o dronech. Plzeň se jim věnuje už desátým rokem, jak začínala a kam se posunula?
Před deseti lety Plzeň zakoupila bezpilotní letouny. Byla prvním městem v ČR, které získalo oficiální povolení s drony létat. Podnět k nákupu dronů přišel od Správy informačních technologií města Plzně (SITMP), v níž vznikl specializovaný úsek Drony SIT. Ten je také od roku 2020 oficiální součástí IZS a plzeňské drony tak pomáhají chránit lidské životy a majetek obyvatel celého kraje.
Čím konkrétně se plzenští dronaři mohou pochlubit?
V řeči čísel mají na kontě více jak 3 700 letů, přes 850 nalétaných hodin a přes 60 provedených inspekcí. Neustále roste i počet ostrých zásahů v rámci IZS, za loňský rok se dostali na 113 výjezdů, což je doposud rekordní počet. Zpočátku drony naše SITka využívala pro marketingové účely města a seznamovala s technikou děti v Centru robotiky. Dodnes tam navštěvují kroužek, ve kterém si samy sestavují drony. Průlom se poté povedl v inspekčních činnostech, jako první se naši dronaři pustili do kontrol mostních konstrukcí. Následovaly prohlídky výrobních a skladovacích hal, inspekce lesů, národních parků, půdního podloží či jeskynních prostor. Disponují i malou ponorkou pro podvodní mise, tou například kontrolovali nedávno vpusť do Boleváku. Je toho opravdu velmi mnoho, další informace jsou www.dronysit.cz.
Co dalšího Plzeň zviditelňuje na inovativní mapě Evropy?
Tak zcela určitě je to vloni otevřený TechTower. Jde o objekt v bývalých kasárnách na Světovaru, který jsme kompletně přestavěli na multifunkční prostor o rozloze deset tisíc metrů čtverečních, v němž je multifunkční sál, řada zasedacích místností a kanceláří, laboratoř virtuální reality, unikátní deset metrů hluboká vodní nádrž, Cowork neboli sdílené kancelářské prostory, plně vybavená dílna či stravovací zařízení. Sídlí v něm nejen naše SIT, ale i inovativní a start-upové firmy. Zajímají se o něj podnikatelé, média, střední a vysoké školy i delegace z různých zemí. V areálu to během roku žije, já osobně jsem byl na řadě velkých akcí a festivalů, viděl jsem plný areál, ale i komornější workshopy s přesahem do vzdělávání. Konaly se tady hackathony nebo esportový turnaj, který je ve světě stále oblíbenější. TechTower si drží krok s moderními trendy a je přesně tím projektem, díky kterému by se nám mohlo podařit v Plzni udržet tolik potřebné „mozky“, tedy absolventy vysokých škol.
Je problém v Plzni udržet vědce a inovátory? Případně, jak je vůbec získat?
I tohle je jeden z úkolů, který naše SIT řeší. Díky mnohaleté práci se podařilo nastavit a rozjet takzvaný ekosystém PINE. Snažíme se vychovávat budoucí inovátory už od dětí. Zhruba 600 školáků od šesti do 15 let projde ročně naším Centrem robotiky, dalších 300 příměstskými tábory. Dále do centra chodí stovky dětí na exkurze. S přesahem na základní školy to ovlivňuje až 1200 dětí. Jako středoškoláci se pak mohou plynule přesunout do SIT Portu, který už tři roky zastřešuje menší stovky lidí od 16 let z regionu. Mladé lidi seznamuje s robotikou, drony, internetem věcí a podobně. Děti připravíme výrazně rychleji než školský systém. Pomáhají nám lektoři firem, které nadchnou děti. Z těchto mladých lidí pak přirozeně někteří přecházejí do svých start-upových firem. A opět je u toho Plzeň, která podporuje a už podpořila na desítky start-upových projektů. Díky tomu jsou tu už existující firmy i produkty, které se prodávají po republice, a dokonce už i v zahraničí.
Máte nějaké konkrétní příklady, kdy plzeňský start-up pomáhá?
Například v Plzni vznikl start-up JALUD Embedded, který prošel krajskou inkubací a v roce 2021 jsme od nich koupili první tři kusy detektorů střelby a panických výkřiků, fungují už na řadě míst v Plzni. Letos jsem vyjednal z přebytku rozpočtu peníze na nákup dalších těchto zařízení, a to pro areál kampusu na Borech, abychom ochránili studenty. O případné střelbě se tak dozví bezpečnostní složky v řádu sekund. Mám informace o tom, že detektory této plzeňské firmy už dobývají svět. V Plzni rozšiřujeme kamerový systém s velkým důrazem na ochranu soukromí a tak, aby co nejvíce sloužil zejména městské policii při její práci. Zmínit bych mohl i další firmy, například RoadTwin a Interconnect, které s naší SIT řešily mobilitu ve městě. Pomáhaly vytvářet aplikaci, která po zadání dat od všech stavebních investorů v Plzni namodeluje, co to udělá s dopravou. Dále je to třeba firma CIE, která se má stát lídrem virtuální reality v ČR, a firma Congatec zabývající se internetem věcí.
Co dalšího z vaší gesce se v Plzni připravuje, nebo se podařilo?
Tak například od 11. března se mohou lidé prokazovat na úřadech s aplikací eDoklady neboli s „občankou v mobilu“. Zvládli jsme to o téměř 4 měsíce dříve, než nám ukládá zákon. Nicméně je důležité říci, že akceptování e-dokladu nikterak neomezuje ty, kteří chtějí dále používat klasické plastové kartičky. Aktuálně také řešíme přípravu projektu na umístění fotovoltaických elektráren na městských budovách. Mělo by se jednat o 40 až 50 objektů, celé to napojíme na komunitní energetiku. Kromě toho chystáme kompletní rekonstrukci veřejného osvětlení za stovky milionů korun. Uspořit po výměně za chytrá a úsporná pouliční světla bychom mohli až 65 procent výdajů. Ročně nyní vydáváme na elektřinu a údržbu zhruba 17 000 světelných bodů přes 80 milionů Kč. Díky modernímu osvětlení bychom také výrazně omezili světelný smog. Zmínit bych ale chtěl i to, že třeba chystáme optimalizaci městského webu tak, aby byl ještě přístupnější a vlídnější pro potřeby seniorů.
