Plzeňský rozhled
Podobné články
Podle aktuálních údajů ČSÚ z šetření Vzdělávání dospělých vyplývá, že v Česku mírně vzrostl podíl čtenářů (osob, které za rok přečtou alespoň jednu knihu) z 68 % v roce 2011 na 73 % v roce 2016. Co se týče množství titulů, které lidé stihnou v období jednoho roku přečíst, nejčastěji sáhli po jedné až čtyřech knihách, a to ve zhruba třetině případů. Překvapivě vysoký podíl (22 %) tvořili zapálení čtenáři, kteří přečtou ročně deset a více knih. Více než čtyři a méně než devět knih pak ročně přečetla necelá pětina populace.
Výrazné rozdíly se vyskytly při srovnání čtenářů a čtenářek. Zatímco 39 % mužů ve zkoumané populaci v roce 2016 nepřečetlo žádnou knihu, mezi ženami se našlo pouze 15 % těch, které nečtou knihy. Nejvíce mužů (34 %) pak přečetlo v roce 2016 jednu až čtyři knihy. Mezi ženami se našlo stejně vysoké procento (31 %) občasných čtenářek, které přečetly jednu až čtyři knihy, a aktivních čtenářek, jež přečetly deset a více knih.
Zájem o četbu knih zkoumaný podle věkových kategorií dosahoval při srovnání údajů z roku 2011 a 2016 podobných hodnot. Mírně se zvýšil u mladých lidí ve věku 18–24 let, a to o 9 procentních bodů. Nejenže se v této věkové kategorii zvýšil podíl čtenářů, ale vzrostl také podíl těch, kteří přečtou ročně 10 a více knih. Četba knih tak v konkurenci různých výdobytků digitální doby mladé lidi stále přitahuje. Údaje zahrnují tištěné i elektronické knihy, členění podle formátu knihy nemá ČSÚ k dispozici.
Pokud zohledníme ekonomické postavení v populaci, bylo v roce 2016 nejvíce čtenářů mezi studenty. Pouze 10 % studentů starších 18 let uvedlo, že v roce 2016 nepřečetli žádnou knihu. Podíl těch, kteří přečetli 10 a více knih, byl u studentů přibližně 40% a takřka dvakrát převyšoval průměr v populaci. Je možné jen spekulovat, kolik z těchto knih bylo přečteno v rámci povinné studijní četby.
