Plzeňský rozhled
Podobné články
Schodek hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí roku 2024 dosáhl 59,4 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zlepšení o 49,2 mld. Kč. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 90,3 mld. Kč, který se meziročně snížil o 49,3 mld. Kč. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v přebytku ve výši 34,4 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zvýšení o 4,1 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v deficitu 3,5 mld. Kč.
„V prvním čtvrtletí roku 2024 vládní instituce hospodařily se schodkem ve výši 59,4 mld. Kč, což v relativním vyjádření představovalo 3,2 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 43,4 % HDP,“ uvedl Petr Musil, ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 9,2 % a dosáhly 40,7 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté daně z důchodů a přijaté sociální příspěvky. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 1,7 % a dosáhly 44,0 % HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky a naopak největší pokles bych zaznamenán u dotací.
Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 232,8 mld. Kč na 3 332,3 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 42,9 % na 43,4 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 3,1 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 2,6 p. b. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 103,9 mld. Kč, nominální změna dluhu činila 1,4 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 0,4 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke zvýšení míry zadlužení o 1,0 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+252,7 mld. Kč). Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 38,5 mld. Kč, který odpovídal 2,0 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření vylepšilo o 23,7 mld. Kč.
