Domů / Plzeňský rozhled / Klášter Kladruby poprvé nabídne mnišské cely i rajský dvůr

Klášter Kladruby poprvé nabídne mnišské cely i rajský dvůr

Největší rekonstrukce v novodobé historii kláštera Kladruby u Stříbra je u konce.  Hotovému dílu za téměř 165 milionů korun požehnal plzeňský biskup Mons. Tomáš Holub. Díky dokončení projektu „Klášter Kladruby – život v řádu“ se návštěvníci nově podívají do dosud nepřístupných prostor starého a nového konventu, kde vznikly dvě prohlídkové trasy. Obnoven byl rajský dvůr s výsadbou 450 kusů růží a na 80 druhů bylin. V areálu přibyly výstavní a konferenční prostory i odpočinková zóna pro návštěvníky. Otevřeno pro veřejnost bude od 1. dubna.

Klášter Kladruby

„Jako ministra kultury mne velmi těší, že se nám daří uchovávat a prezentovat naše kulturní dědictví pro současnou i příští generaci a vracet našim památkám ztracený lesk. Klášter Kladruby je naší významnou národní kulturní památkou, reprezentuje stovky let českou státnost, církevní a kulturní dějiny a představuje výjimečné architektonické dědictví. Mám velkou radost z toho, že se tento historický klenot opět otevírá veřejnosti a že lidé znovu uvidí nádheru této kulturní památky,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

Klášter Kladruby je jednou ze staveb v Česku, do kterých otiskl svůj rukopis přední architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Podle jeho návrhu byla v minulosti přestavěna dominanta areálu – kostel Nanebevzetí Panny Marie. Obnovena kláštera symbolicky končí právě v roce, kdy si připomínáme 300 let od úmrtí Santiniho.

„Jsem ráda, že díky projektu revitalizace „Klášter Kladruby – Život v řádu“ jsme mohli pokračovat v záchraně a obnově tohoto evropsky mimořádně významného komplexu, jehož části byly v havarijním stavu. Stavební obnova přinesla také nečekané archeologické nálezy. Návštěvníkům je představí nové prohlídkové trasy,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Klášter Kladruby – kostel Nanebevzetí Panny Marie

Stavební obnova vybraných částí klášterního areálu byla zahájena 16. 7. 2020. Předcházel jí rozsáhlý archeologický průzkum, který kromě středověkého kostrového hrobu v místě rajského dvora odkryl v prostorách konventu pozůstatky pivovaru a sladovny z 60. let 19. století. Památkáři se rozhodli torzo této zajímavé technické památky znovu nezakrývat, ale zakonzervovat a prezentovat veřejnosti jako jednu ze zajímavých kapitol v historii kláštera po jeho zrušení.  Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly částky téměř 165 mil. Kč, z toho přes 100 milionů korun činila dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Rozsah prací tak kromě zajištění pozůstatků knížecího pivovaru zahrnoval i kompletní obnovu Starého konventu s rajským dvorem a obnovu vybraných částí Nového konventu (přízemí a patro severního a východního křídla). V někdejší klášterní kuchyni vznikly výstavní a konferenční prostory s důstojným zázemím pro návštěvníky. „V počáteční fázi bylo nutné provést náročné bourací a vyklízecí práce, které zahrnovaly zejména snížení úrovní podlah, odstranění druhotně provedených vestaveb a nevhodných příček, vyklizení sutí a odpadu. Tyto práce směřovaly především k rehabilitaci barokní architektury a vyčištění objektů“, vzpomíná na začátky obnovy správce kláštera Milan Zoubek.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Záchranáři hledají svědky víkendové události – napadení samice labutě

K napadení samice labutě velké z hnízdícího páru na Pekelném rybníku u Vejprnic došlo v  sobotu (18. …