Plzeňský rozhled
Podobné články
Největší rekonstrukce v novodobé historii kláštera Kladruby u Stříbra je u konce. Hotovému dílu za téměř 165 milionů korun požehnal plzeňský biskup Mons. Tomáš Holub. Díky dokončení projektu „Klášter Kladruby – život v řádu“ se návštěvníci nově podívají do dosud nepřístupných prostor starého a nového konventu, kde vznikly dvě prohlídkové trasy. Obnoven byl rajský dvůr s výsadbou 450 kusů růží a na 80 druhů bylin. V areálu přibyly výstavní a konferenční prostory i odpočinková zóna pro návštěvníky. Otevřeno pro veřejnost bude od 1. dubna.
„Jako ministra kultury mne velmi těší, že se nám daří uchovávat a prezentovat naše kulturní dědictví pro současnou i příští generaci a vracet našim památkám ztracený lesk. Klášter Kladruby je naší významnou národní kulturní památkou, reprezentuje stovky let českou státnost, církevní a kulturní dějiny a představuje výjimečné architektonické dědictví. Mám velkou radost z toho, že se tento historický klenot opět otevírá veřejnosti a že lidé znovu uvidí nádheru této kulturní památky,“ říká ministr kultury Martin Baxa.
Klášter Kladruby je jednou ze staveb v Česku, do kterých otiskl svůj rukopis přední architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Podle jeho návrhu byla v minulosti přestavěna dominanta areálu – kostel Nanebevzetí Panny Marie. Obnovena kláštera symbolicky končí právě v roce, kdy si připomínáme 300 let od úmrtí Santiniho.
„Jsem ráda, že díky projektu revitalizace „Klášter Kladruby – Život v řádu“ jsme mohli pokračovat v záchraně a obnově tohoto evropsky mimořádně významného komplexu, jehož části byly v havarijním stavu. Stavební obnova přinesla také nečekané archeologické nálezy. Návštěvníkům je představí nové prohlídkové trasy,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Stavební obnova vybraných částí klášterního areálu byla zahájena 16. 7. 2020. Předcházel jí rozsáhlý archeologický průzkum, který kromě středověkého kostrového hrobu v místě rajského dvora odkryl v prostorách konventu pozůstatky pivovaru a sladovny z 60. let 19. století. Památkáři se rozhodli torzo této zajímavé technické památky znovu nezakrývat, ale zakonzervovat a prezentovat veřejnosti jako jednu ze zajímavých kapitol v historii kláštera po jeho zrušení. Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly částky téměř 165 mil. Kč, z toho přes 100 milionů korun činila dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Rozsah prací tak kromě zajištění pozůstatků knížecího pivovaru zahrnoval i kompletní obnovu Starého konventu s rajským dvorem a obnovu vybraných částí Nového konventu (přízemí a patro severního a východního křídla). V někdejší klášterní kuchyni vznikly výstavní a konferenční prostory s důstojným zázemím pro návštěvníky. „V počáteční fázi bylo nutné provést náročné bourací a vyklízecí práce, které zahrnovaly zejména snížení úrovní podlah, odstranění druhotně provedených vestaveb a nevhodných příček, vyklizení sutí a odpadu. Tyto práce směřovaly především k rehabilitaci barokní architektury a vyčištění objektů“, vzpomíná na začátky obnovy správce kláštera Milan Zoubek.
