Domů / Plzeňský rozhled / Plzeň má unikátní studii k bezdomovectví, ptala se lidí bez přístřeší i veřejnosti

Plzeň má unikátní studii k bezdomovectví, ptala se lidí bez přístřeší i veřejnosti

Dosud nejrozsáhlejší studii v České republice věnovanou bezdomovectví si nechala zpracovat Plzeň. Zjišťovala situaci, potřeby i názory téměř 300 lidí bez domova pohybujících se na území města, stejně tak ale i mínění veřejnosti, tedy samotných Plzeňanů. „Cílem radnice je najít průnik mezi oběma skupinami a nalézt taková řešení, která pomohou zlepšit situaci lidí bez domova v Plzni, a veřejnost je bude akceptovat. Studii pro nás zpracovali odborníci Katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni pod vedením docenta Jana Váně. S výsledky nyní pracujeme, připravujeme řadu opatření, jež mají pomoci řešit situaci osob bez domova,“ říká radní města Plzně David Šlouf, který má na starost oblast ekonomickou, bytovou, nakládání s majetkem a právě i sociální začleňování.

David Šlouf, plzeňský radní

Co Vás z výstupů studie nejvíce překvapilo?

Dostali jsme velké množství zajímavých informací a zjištění. Pro mě nejpodstatnějším, a zároveň příjemným překvapením je to, že přibližně 80 procent ze 754 oslovených občanů z řad veřejnosti se vyjádřilo v tom smyslu, že by město mělo problém řešit a nabídnout lidem bez domova pomoc.

Ptali jste se i veřejnosti. K čemu se vyjadřovala?  

Například téměř 54 procent respondentů z řad veřejnosti by přispělo na konkrétní aktivitu, kterou by město zajistilo pro lidi bez domova, tedy třeba na nocleženku, spací pytel, jídlo a podobně. Plzeňané se vyjádřili i k dalším otázkám, jako třeba, jak často potkávají lidi bez domova, kde nejčastěji, v jakých případech by mělo město dotyčným pomoci a další. Veřejnost klade primárně velký důraz na to, aby řešení bylo funkční, tedy aby pomáhalo, bylo využité a nenarušilo pořádek, finanční stránka je až druhotná, nikoliv ale nepodstatná. Plzeňané jsou také pro, aby ve městě vznikly bezalkoholové zóny, souhlasí 91 procent dotázaných.

 A co zjištění týkající se lidí bez domova?

 Rozhovory s nimi přinesly významné informace. Osloveno bylo 325 osob, 43 z nich rozhovor odmítlo, 282 se jej zúčastnilo. Díky tomu například víme, jaké návyky, potřeby a očekávání dotyční mají, zda jsou v kontaktu se svými rodinami, zda nocují o samotě, nebo například ve dvojici, v jakém rozsahu v posledním roce pracovali, kde se nejčastěji pohybují a zejména pak také, o jaké konkrétní služby ze strany města by měli zájem. Já osobně za pozitivní považuji například to, že 69 procent dotazovaných osob bez domova chce v maximální možné míře změnit svůj život k lepšímu.

Co ze studie dále vyplývá?  

Tématu bezdomovectví se věnovala i výstava, která byla k vidění v centru města.

Například, že polovina respondentů bydlela před přechodem na ulici ve standardním bydlení, třetina na ubytovně. Celkem 57 procent dotázaných žije na ulici do pěti let, konkrétně do jednoho roku je to 27 procent respondentů. Necelé dvě pětiny dotázaných lidí bez domova nocují o samotě, necelá třetina ve dvojici. Třetina nebyla za poslední rok v kontaktu s nikým ze své rodiny, třetina byla v kontaktu s rodiči. 35 procent respondentů nebylo v kontaktu s nikým ze svých přátel, kteří mají stálé bydlení. Polovina lidí bez domova se pohybuje v oblasti třetího městského obvodu. Dotazy se týkaly i pracovních návyků, kdy třetina lidí bez domova pracovala za poslední rok 6 a více dní v kuse, pětina 4 až 5 dní a třetina vůbec nepracovala. Co se týká konzumace alkoholu, 50 procent lidí bez domova pije alkohol maximálně jednou týdně nebo méně, celkově pětina zcela abstinuje.

Zajímalo Vás, jestli lidé bez domova vůbec o pomoc města stojí?

Ano a víme, že o služby ze strany města by dotyční měli zájem. Například 78 procent lidí bez domova by využívalo nízkoprahové denní centrum, tedy místo, kam si mohou přes den zajít, kde si mohou odpočinout, ohřát jídlo, posedět, vyprat si, osprchovat se. O vývařovnu s jídlem zdarma by mělo v zimě zájem 63 procent dotázaných, 85 procent lidí projevilo zájem o veřejné sprchy, tedy místo, kam by se mohli přijít umýt a nemuseli by se hlásit předem. O nízkoprahové centrum jen pro ženy by mělo zájem přes 82 procent žen bez domova. Pokud by město vybudovalo azylový dům s intenzivní sociálně terapeutickou prací vedoucí ke snížení konzumace alkoholu a směřující k návratu dotyčného do společnosti a na trh práce, 69 procent uživatelů, pro něž je tato služba určena, by jej využilo. O sociální bydlení by se přihlásilo 87 procent lidí bez domova, tedy konkrétně o byt, v němž by platili městem regulovaný nájem, pravidelně spolupracovali se sociálním pracovníkem a udržovali dobré vztahy se sousedy. Celkem 86 procent lidí bez domova pak projevilo zájem o unimobuňku s tím, že by se o ni starali, udržovali si ji, řezali dříví na topení, opravovali by si ji a podobně. Necelá třetina dotázaných osob bez domova by byla nyní spokojená v unimobuňce, čtvrtina v normálním bytě a pětina v sociálním bydlení.

Pane radní, data už máte, co bude dál?

 Na základě výzkumu a zpracovaných dat nyní vytváříme koncepci, která bude systémově řešit bezdomovectví na území města. Chceme ji mít hotovou v prvním čtvrtletí příštího roku, projednáme ji se všemi klíčovými aktéry, tedy nejen v rámci města, ale i s odbornou veřejností a pomáhajícími organizacemi. Poté půjde do zastupitelstva. Koncepce bude podkladem pro akční plány, v nichž už budou konkrétní opatření s přímou vazbou na rozpočet města. Konkrétně se město zaměří mimo jiné na provozování nízkoprahového denního centra, azylového domu a poskytování teplého jídla v zimě, v tomto byl největší průnik mezi veřejností a lidmi bez domova.

Blíží se zima. Zabýváte se i tím, jak pomoci v tomto období, tedy už nyní?

Spolu s městskou policií a poskytovateli sociálních služeb připravujeme opatření, která zajistí v nacházejícím zimním období humanitární pomoc právě lidem bez domova nebo žijícím v provizorních přístřešcích. Jednáme o možnosti blokace míst na ubytovnách, zajištění distribuce zimního vybavení, chystáme pro případ krize vytápěný stan a další.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Příjmy domácností v prvním pandemickém roce rostly, i když nerovnoměrně

V roce 2020 meziročně vzrostly příjmy českých domácností téměř o 5 %, reálně o 1,7 %. Takzvaná …