Plzeňský rozhled
Podobné články
Po celých deseti letech se dramaturgie plzeňské činohry vrací k nejuváděnějšímu německému dramatikovi současnosti Rolandu Schimmelpfennigovi. Proto v sobotu 20. dubna 2024 na Malé scéně poprvé představí jeho hru Požár, která vypráví o dvou zprvu spřátelených vesnicích. Po sérii katastrof postihujících ale jen jednu z nich se vzájemná pospolitost vytrácí a nastupuje nevraživost. Příběh o zkáze světa, potřebě lidské solidarity i o uprchlictví se souborem činohry Divadla J. K. Tyla nastudoval mladý režisér Josef Doležal.
Příběh se točí kolem dvou potokem oddělených vesnic, z nichž jednu stíhají různé pohromy, zatímco té druhé se neštěstí vyhýbají. Jedna vzkvétá, obyvatelé druhé jsou stále bezmocnější. Postupem času se potok rozestupuje a stává se z něj divoká řeka, z bohatších břehů je cítit lhostejnost namísto ochoty pomoci slabším, chudším. Velký požár však jedné noci donutí nastoupit obyvatele obou vesnic na záchrannou loď a vydat se na širé moře.
„V centru mého inscenačního pojetí stojí lidská solidarita. V jádru celého příběhu pak stojí každý z nás a náš postoj ke světu, který je hrou podroben zkoušce, zdali jsme stále ještě lidmi,“ komentuje hru Josef Doležal. Překladatel Michal Kotrouš k příběhu dodává, že místo toho, aby lidé společně řešili palčivé problémy dneška, třeba změnu klimatu, stále se jenom o něco handrkují, válčí mezi sebou a jsou vůči sobě nevraživí, nepřátelští. Tato hra sice vše vypráví pohádkovou formou, ale v lecčems připomíná antické tragédie.
„Jsem velmi ráda, že představení uváděná na Malé scéně Nového divadla reflektují aktuální světovou divadelní tvorbu. Nyní bude uvedena hra Požár nejhranějšího soudobého německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga. Jde o silný příběh nastavující zrcadlo aktuální situaci ve světě i našemu lidství. Téměř archetypální vyprávění lidských osudů je ukázkou bezmoci, nesmyslných sporů i osudových zvratů, kterým jsme v současném nejistém světě všichni dnes a denně vystaveni. Oceňuji, že inscenace v pojetí plzeňského divadla propojí činohru s hudební složkou a tancem včetně folklorních slovanských prvků,“ dodává Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.
Podle slov režiséra se v inscenaci objeví dvě hudební linie, obě inspirované slovanskou lidovou melodikou – jedna z nich je původně složená skladatelem a scénografem Martinem Šimkem, druhá vychází z českých, slovenských a polských písní.
Foto – Irena Štěrbová
