Ani ne právě příznivé počasí neodradilo partu rokycanských sokolníků od pravidelného výcviku svých dravců v honitbě Mysliveckého spolku Volduchy, které již sokolníky bere jako neodmyslitelnou součást myslivosti.
Před Kulturní dům ve Volduchách se před polednem sjela téměř desítka sokolníků se svými dravci a zhruba dvacet zájemců o tento zvláštní způsob lovu, především z řad dětí. Zde nejprve Pavel Moulis – vedoucí záchranné stanice živočichů z Rokycan – pohovořil o činnosti rokycanské zvířecí nemocnice. Následně Petr Moulis – jednatel sokolnického střediska Rokycany – poutavě představil sokolnictví veřejnosti a zodpověděl několik dotazů k této problematice. Poté se sokolníci vydali do honitby o rozloze více než osm set hektarů. V ní můžeme spatřit kromě drobné zvěře jako jsou zajíci, bažanti či kachny také zvěř srnčí a černou. V poslední době se zde dá vidět i zvěř dančí, která se pozvolna rozšiřuje i do dalších honiteb Rokycanska, kde dříve nebyla.
Sokolnictví – umění lovu s dravými ptáky je známé již několik tisíciletí. Na našem území se s ním prokazatelně setkáváme v devátém století. Největší rozmach však zažívá ve středověku. Z první poloviny 13. století pochází latinský spis císaře Fridricha II.
„Sokolnické středisko Rokycany uskutečnilo zajímavou akci představující nejrůznější dravce využívané v novodobém sokolnictví. Nejen, že sokolnictví prezentovalo jako nehmotné dědictví UNESCO, ale zároveň bylo i setkáním lidí se stejným zájmem. Závěrem je třeba poděkovat Mysliveckému spolku Volduchy, v jejichž honitbě tato akce probíhala a pochopitelně i samotným aktérům akce – rokycanským sokolníkům a jejich dravcům. V brzké době se na Rokycansku uskuteční další akce. Tou nejbližší bude výcvikový den v Siré 6. listopadu a následně pak 4. prosince opět ve Volduchách,“ uvedl Pavle Moulis.