Plzeň hostila 260 účastníků 8. kongresu chirurgie jater, žlučových cest a pankreatu, který se konal ve dnech 20. – 21. 9. 2018 v plzeňském Parkhotelu. Mezi lékaři a sestrami, kteří se zabývají touto problematikou, je i pět světově uznávaných odborníků z Německa, Rakouska, Anglie a Itálie, kteří přednesli základní up-to-date přednášky z jednotlivých oblastí chirurgie jater, žlučových cest a pankreatu. Na kongresu odezněl rekordní počet 84 doktorských a 31 sesterských přednášek věnovaných především multidisciplinární spoluprací v léčbě primárních a sekundárních nádorů jater, poranění jater, diagnostiky a výkonů na žlučových cestách a dále diagnostiky a nových operačních postupů u rakoviny slinivky břišní.

„Kongresu předcházel jednodenní workshop pro mladé chirurgy v Biomedicínském centru Lékařské fakulty UK v Plzni na velkých zvířatech (prasatech). Smyslem tohoto workshopu je, aby si mladí lékaři nacvičili nejrůznější operační techniky na cévách, střevě a dalších možnostech a naučili se základním principům chirurgické léčby především v oblasti dutiny břišní,“ uvedl prezident kongresu a přednosta chirurgické kliniky prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc..
Letošní kongres je koncipován především multidisciplinárně, což znamená, že spolupráce chirurga, internisty, onkologa a radiodiagnostika je zásadní pro léčbu nemocných s nádorovým onemocněním jater, žlučových cest a slinivky břišní.
„Bohužel, počet nádorů v našem kraji trvale přibývá a jen zhruba 20-30% např. nádorů jater je operabilních. Proto cílem našeho kongresu je hledání cest, jak zvýšit operabilitu nádorů v této oblasti, neboť chirurgická léčba je základem úspěchu pro dlouhodobé přežívání našich nemocných. Dalším cílem je nalézt konsensus v diagnostice a léčbě snad nejvíce zákeřného onemocnění v této oblasti, tedy rakoviny slinivky břišní, kde je celosvětově prognóza stále velmi špatná,“ sdělil docent Tomáš Skalický.
Na kongresu rovněž vystoupila celá řada mladých chirurgů, a proto byla pro ně vytvořena soutěž lékařů do 35 let o nejlepší tři přednášky, a to jak v lékařské, tak v sesterské sekci.
„Jako jedinou možnou cestu vidíme v aplikaci kmenových buněk. Touto metodou jsme již léčili 30 nemocných a 40% z nich přežívá pět let,“ dodal docent Václav Liška.
Mluví se tak o tzv. umělých játrech, což však podle vyjádření odborníků je běh na dlouhou trať. Představuje to náročný a dlouholetý výzkum. Ten by měl najít příčiny vzniku a rozšíření nádorových onemocnění zejména u slinivky, jejíž rozšíření za posledních pět let vzrostlo o 30%.