Domů / Plzeňský rozhled / Záchrana populace perlorodky pokračuje i v letošním roce

Záchrana populace perlorodky pokračuje i v letošním roce

Správa Národního parku Šumava se dlouhodobě snaží zachránit zbytkovou populaci perlorodky říční ve Vltavském luhu. Od roku 2011 se začaly připravovat a realizovat větší projekty zaměřené nejen na zjištění skutečného stavu populace perlorodky ve Vltavě, ale na získání informací o řece, o chování perlorodky a jejích vazbách na  prostředí a hostitele. Proto se o perlorodce ve spojení s Teplou Vltavou mluví čím dál častěji. Co je tedy nového? 

perlorodky na Šumavě

V loňském roce ukončený projekt „Posílení a ochrana populace perlorodky říční v NP Šumava (2017 – 2022)“ byl zaměřený zejména na zvýšení počtu perlorodek v řece, sledování kvality prostředí a výběr vhodných míst pro výsadky. Pokračoval dlouhodobý monitoring chemismu a vodních makrofyt, sledovaly se zdroje znečištění a eroze v povodí, vymýšlely se metody výběru vhodných lokalit pro vysazování perlorodek aj.  „Vyprodukováno“ bylo více než půl miliónu jedinců perlorodek stáří 0+, to znamená perlorodek právě vypadlých ze žaber hostitelů. Vypuštěno do pečlivě vybraných míst v řece bylo přes 2000 jedinců ve stáří 6 – 10 let.

„To, že se získalo tolik maličkých perlorodek, ještě neznamená, že je vyhráno,“ brzdí nadšení z výsledků Eva Zelenková, hydrobioložka Správy NP Šumava. „Úmrtnost malých perlorodek je obrovská, a přestože se snažíme chránit je před různými nepříznivými vlivy v odchovných klíckách, tak když se 2% opečovávaných perlorodek dožijí výsadkového věku, považujeme to za úspěch. Záleží na mnoha okolnostech, jsou roky příznivé i nepříznivé.“ 

Teplá Vltava je unikátní čistá řeka, ve které se opakovaně prokázaly dobré podmínky i pro nejmladší a nejcitlivější stádia perlorodek, což z ní činí opravdu jednu z mála evropských řek, kde má perlorodka dlouhodobě šanci na přežití.  Ale i ve spodní části řeky, ve spojené Vltavě je velký potenciál pro rychlý růst mladých perlorodek, ovšem přežívání je rozkolísané. V porovnání s předchozími údaji se početnost populace nemění, i když díky odchovům a výsadkům z let 1998 se až ze třetiny omladila.

„Výběr mikrostanovišť pro vysazování odchovaných perlorodek byl prováděn především expertně, protože jsme zjistili, že poměry v jednom místě říčního dna mohou být velmi rychle až skokově proměnlivé. A jsou některé vlivy, které se jen velmi obtížně dají kvantifikovat“ vysvětluje Jitka Horáčková, specialista na monitoring a ekologii perlorodky. „Nejvhodnější úsek řeky pro perlorodky se nachází mezi ústím Volarského potoka a Doberskou lávkou – tam budou i v budoucnu směrovány výsadky. Je ovšem důležité provádět také následnou kontrolu vysazených perlorodek, abychom zjistili, jak se perlorodkám daří po velkých vodách nebo po zimě.“

Glochidia perlorodky říční pod mikroskopem. Foto Bedřich Dort

Přetrvávající slabinou této řeky je nedostatek pstružích hostitelů, i když Správa Národního parku už revitalizovala některé nevyhovující přítoky Teplé i Studené Vltavy, kromě jiného i za účelem podpory přirozeného rozmnožování pstruha. Situace v samotné řece se po opakovaném provozování provizorní protimigrační bariéry v profilu Pěkná také zlepšila. Z řeky zmizelo poměrně velké množství kaprovitých ryb, které každé jaro vytahovaly z Lipna.

„Projekt protimigrační bariéry je v současné době ve fázi stavebního povolení a předpokládá se jeho realizace v roce 2024. Je to jeden z projektů Správy NPŠ, který by měl být financován z Operačního programu životní prostředí, stejně tak jako projekt „Podpora populace perlorodky říční na Šumavě“, který zahrnuje péči o perlorodky jak na Vltavě, tak na Blanici,“ doplňuje mluvčí  Správy NP Šumava Jan Dvořák. 

Vltava a perlorodka jsou rodinným stříbrem Šumavy, kterého je třeba si vážit a čas od času přeleštit, aby zářilo a dělalo radost všem, kdo se na ně podívá. „Vltava a perlorodka – rodinné stříbro Šumavy“ je také název odborného semináře a večerní besedy pro širokou veřejnost, které Správa NPŠ ve spolupráci s Městem Volary pořádá 23. března v radničním sále ve Volarech.

 

 

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Úpravy sítí pro připojení obnovitelných zdrojů si vyžádají miliardy korun

Do své distribuční soustavy letos investuje společnost ČEZ Distribuce  rekordních 18,6 miliard korun. Pro rychlejší …