Domů / Plzeňský rozhled / Funguje spolupráce mezi městy, obcemi a krajem? Ano, tvrdí Petr Vanka!

Funguje spolupráce mezi městy, obcemi a krajem? Ano, tvrdí Petr Vanka!

Dobré vztahy mezi krajem a vedením měst a obcí založené na vzájemné důvěře a respektu jsou základním kamenem pro rozvoj Plzeňského kraje. Hned na začátku je důležité si uvědomit specifikum a rozdíly mezi požadavky obyvatel na život ve městě, maloměstě a venkově. A přizpůsobit rozvoj a investice právě daným místním podmínkám. Čili ne přijít a vykládat jim nějaké svoje teorie, jak mají žít a co vše dodržovat, ale tiše a pozorně naslouchat a používat zdravý rozum.  Tomu se věnuje  následující rozhovor s 1. náměstkem hejtmana pro regionální rozvoj, IT a evropské záležitosti Petrem Vankou. 

Petr Vanka, 1. náměstek hejtmana pro regionální rozvoj, IT a evropské záležitosti

Pane náměstku, podle čeho hodnotíte  vývoj v kraji?

Ke stanovení vývoje v dané oblasti nám také pomáhají čísla a statistiky. Na jejich základě se vytvoří koncepce rozvoje, kde se pro­mít­nou zjištěná data do prioritních rozvo­jových os: – Hospodář­sky prosperující a konkurenceschopný region – Rozvoj lidského potenciálu – Kraj atraktiv­ní pro turis­mus a trávení volné­ho času – Rozvoj veřejných služeb a veřejně prospěšných organizací – Moder­ní infrastruktura a obslužnost území – Ochrana pří­rody a územní rozvoj.  Každý politik by měl mít vizi. Tou mojí je: „Plzeňský kraj je prosperující, moderní a inovativní středo­evropský region, který je velmi atraktiv­ním místem pro život, podnikání, práci i trávení volného času.“ A snažím se ji ve spolupráci s kolegy z Rady Plzeňského kraje naplnit.

Tentokrát nebudu klást otázky já, ale udělali jsme anketu a posbírali otázky od občanů. A hned první je ohledně města Plzně. Co děláte pro jeho občany?

Krajské město Plzeň je klíčovým bodem pro obyvatele kraje. Sem se sbíhají jednotlivé cesty a jsou zde i poskytovány některé specifické služby, jako například Fakultní nemocnice. Hodně věcí si Plzeň dokáže zajistit ze svého rozpočtu a pak jsou projekty, které jsou společné. Kon­­krétně jsme spolufinancovali Západní okruh Plzně, který významně pomohl úbytku dopravy v centru města, revitalizujeme Městské lázně a chceme jim vdechnout nový, tento­kráte kulturní a společenský  život. Vkládáme nemalé finanční prostředky do sportu, středního školství, kultury a dopravy, dále je to např. Techmanie, Zoo Plzeň, Plzeň­ská filharmonie, Divadlo J. K. Tyla, základní umělecké školy, FC Viktoria, HC Škoda, Západočeské muzeum, Studijní a vědecká knihovna, aktuálně uvádíme do provozu cyklostezku Bukovec – Chrást. K tomu je nutno připočíst i starost o všechna gymnázia, střední školy a učiliště na území města Plzně. Z toho je úplně jasné, že město Plzeň a Plzeňský kraj jsou úzce propojeni.

mezi středoškoláky ze Stodu

Další otázka se týká územních plánů. Prý není dostatek stavebních pozemků v Plzni a okolních obcích?

Územní plány jsou plně v kompetenci měst a obcí. My alespoň finančně přispíváme na změny územních plánů u obcí, kde mají nízký rozpočet a vytvoření aktualizace by jim finančně narušilo jiné investice. Je dobře, že se staví a buduje nové bydle­ní, jen by se nemělo zapomínat i na občanskou vybavenost. Pokud třeba budu mít v obci 30 nových domů a přistěhují se noví lidé, bude stačit kapacita mateřské školky, školy, praktického lékaře, zásobování? Na to vše a mnoho dalšího musí zodpo­vědné zastupitelstvo obce myslet. Letos jsme na změny územních plánů přispěli obcím částkou 3 miliony korun. Spolu s tím jdou ruku v ruce dotace na zachování služeb na venkově, které rok od roku zvyšujeme až na letošních 10 milionů korun + 4 miliony Obchůdek 2021+.

Máme u nás špatné chodníky, co se s tím dá dělat?

Především jít na zasedání zastupitelstva vašeho města či obce, tam problém přednést a nechat dát do zápisu jednání. Na základě toho se může starostka či starosta vaším podnětem zabývat, zpracovat projekt a požádat o dotaci. Nejčastěj­ším a nejoblíbenějším dotačním titulem s tímto zaměřením je Program stabilizace a obnovy venkova, kde letos bylo podpořeno 344 obcí celkovou částkou 117 milionů korun. Z toho bylo 152 žádostí na obecní budovy (obecní úřad, MŠ, ZŠ, kulturní dům, multifunkční budova, garáž, sklad, hasičská zbrojnice, byty, muzeum, jídelna, prodejna) a 22 žádostí právě na chodníky. Jen na dopl­nění a pro pořádek: 64 žádostí na komunikace, 34 na veřejné osvět­lení a rozhlas, 20 na dětská hřiště a sportoviště, 13 na vodovod, kanalizaci a čističku odpadních vod a 39 na ostatní projekty (veřejné prostranství, náves, park, nádrž, rybník, kostel, hřbitov). Dám několik příkladů. Obec Hlince – 500 tisíc korun na „Výměnu nefunkčního kanalizačního řadu k odvodnění zamokřené lokality U Lužánek“, kde hrozilo poškození dvou nových rodinných domů. Obec Mrtník – 800 tisíc korun na „Obnovu bývalé školky č. p. 52“, kam budou docházet děti nejen místní, ale i z okolí. Obec Vrhaveč – 500 tisíc korun, „Oprava místní komunikace v k. ú. Malá Víska, Chotěšov – 150 tisíc korun, „Reali­zace dětského hřiště v Týnci u Cho­těšova“, Nezvěstice – 130 tisíc korun, „Výměna vodovodních arma­tur vodojemu Nezvěstice“. Jak je vidět, využití financí je podle specifické potřeby a naléhavosti.

Centrum stavitelského dědictví v Plasích

Jaký je váš názor na vztahy mezi chataři, chalupáři a trvale bydlícími?

Vždy je vše o lidech a o tom, jakou mají povahu. I sousedé starousedlíci nemusí mít ideální sousedské vztahy a naopak znám obce, kde o víkendech jsou společné akce, které by se bez pomoci „lufťáků“ ne­konaly. Ale tahle otázka má asi jiný základ, a tím je nejspíš finanční zatížení obcí tam, kde je hodně rekreačních objektů. Majitelé rekreačních objektů totiž nejsou započítáni do takzvaného rozpočtového určení daní obce, ve které se rekreační oblast nachá­zí. Přesto hodně z nich využívá rekreační objekt, postavený ve většině případů v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, k celoročnímu bydlení a požadují přive­dení elektřiny, vodovodu, kanalizace, veřejné osvětlení, celoročně sjízdnou komunikaci a odvoz komunálního odpadu. A právě okolo likvidace odpadu vzniká většina problémů. Ti slušní ho dají do pytlů a odvezou do místa trvalého bydliště, ti ostatní ho také dají do pytlů, ale vyho­dí v obci nebo po cestě domů. Cestáři a majitelé lesů by mohli vyprávět. Dalším poznatkem od sta­rostů je nedovolené zabrání čím dál větší plochy (zásoba dřeva na několik sezón, rozšířené sezení pro návštěvy, přístřešek pro auto a případně další auto) okolo chat, což generuje nemalé množství přestupkových řízení, která znamenají zátěž pro místní nepočetnou samosprávu, ale také právě zhoršení mezilidských vztahů.

Je podle vás podpora hasičů a zájmových spolků z kraje dostatečná?

Tady máte na mysli asi dobrovolné hasiče, profesionální spadají pod Ministerstvo vnitra, ale i těm se snažíme podle potřeby pomoci. V současnosti pro potřeby Integrovaného záchranného systému vykoupíme pozemky u D5 a věnujeme je na výstavbu nové základny IZS, což po­vede k zefektivnění a zrychlení při poskytování pomoci v oblastech Nýřan­ska a Stodska. A dobrovolní hasiči? Ty můžeme bez nadsázky považovat za duši a hnací motor každé obce. Právě u hasičů najdete největší množ­ství lidí, kteří nejen pomáhají při neštěstích, nehodách či katastrofách, ale jsou i organizátory společenského života, sportovních či kulturních akcí, věnují čas našim dětem, rozšiřují jejich znalosti a pěstují týmo­vého ducha. Opravdu velký respekt ke všem, kteří  tomu obětují svůj volný čas. A tak se Plzeňský kraj snaží jim maximálně pomáhat. Dává­me finance na opravy, rekonst­rukce či stavbu nových hasičských objektů, na modernizaci nebo po­řízení nové tech­niky, na osobní vyba­­vení. Suma sumárum 2024 – 45 milionů korun. Nezapomínáme ani na ostatní spolky – sportovce, myslivce, rybáře, chovatele, zahrádkáře, včelaře, diva­delníky, hudebníky a další a další. Ti všichni společně tvoří život v regionu.

Rekonstrukce zbrojnice ve Šťáhlavech

Přišla ještě spousta dotazů, některé se tematicky opakují, jiné jsou individuální a další na krajskou i celostátní po­litiku…

Rád si je od vás převezmu a odpovím tazatelům napřímo, případně přepošlu kontakt na odborníky daného zaměření. Vidím dotazy na jader­né úložiště, fotovoltaiku, větrné elektrárny, zákaz spalovacích motorů, způsoby vytápění na venkově, odpadové hospodářství, úbytek hospod, znovuoživení společenského života na venkově, zaměstnanost, toulaví psi a kočky. A klidně, vážení čtenáři, posílejte další dotazy na petr.vankaplzensky-kraj.cz, budu se jimi určitě zabývat. Jsem tady pro vás.

 

 

 

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Manželé Miroslav a Ivana Zetkovi mají rádi strojařinu a jeden druhého

Čtrnáct inovací a originálních objevů patentovali v roce 2023 výzkumníci a výzkumnice ze Západočeské univerzity v Plzni. …