Plzeňský rozhled
Podobné články
Dobré vztahy mezi krajem a vedením měst a obcí založené na vzájemné důvěře a respektu jsou základním kamenem pro rozvoj Plzeňského kraje. Hned na začátku je důležité si uvědomit specifikum a rozdíly mezi požadavky obyvatel na život ve městě, maloměstě a venkově. A přizpůsobit rozvoj a investice právě daným místním podmínkám. Čili ne přijít a vykládat jim nějaké svoje teorie, jak mají žít a co vše dodržovat, ale tiše a pozorně naslouchat a používat zdravý rozum. Tomu se věnuje následující rozhovor s 1. náměstkem hejtmana pro regionální rozvoj, IT a evropské záležitosti Petrem Vankou.
Pane náměstku, podle čeho hodnotíte vývoj v kraji?
Ke stanovení vývoje v dané oblasti nám také pomáhají čísla a statistiky. Na jejich základě se vytvoří koncepce rozvoje, kde se promítnou zjištěná data do prioritních rozvojových os: – Hospodářsky prosperující a konkurenceschopný region – Rozvoj lidského potenciálu – Kraj atraktivní pro turismus a trávení volného času – Rozvoj veřejných služeb a veřejně prospěšných organizací – Moderní infrastruktura a obslužnost území – Ochrana přírody a územní rozvoj. Každý politik by měl mít vizi. Tou mojí je: „Plzeňský kraj je prosperující, moderní a inovativní středoevropský region, který je velmi atraktivním místem pro život, podnikání, práci i trávení volného času.“ A snažím se ji ve spolupráci s kolegy z Rady Plzeňského kraje naplnit.
Tentokrát nebudu klást otázky já, ale udělali jsme anketu a posbírali otázky od občanů. A hned první je ohledně města Plzně. Co děláte pro jeho občany?
Krajské město Plzeň je klíčovým bodem pro obyvatele kraje. Sem se sbíhají jednotlivé cesty a jsou zde i poskytovány některé specifické služby, jako například Fakultní nemocnice. Hodně věcí si Plzeň dokáže zajistit ze svého rozpočtu a pak jsou projekty, které jsou společné. Konkrétně jsme spolufinancovali Západní okruh Plzně, který významně pomohl úbytku dopravy v centru města, revitalizujeme Městské lázně a chceme jim vdechnout nový, tentokráte kulturní a společenský život. Vkládáme nemalé finanční prostředky do sportu, středního školství, kultury a dopravy, dále je to např. Techmanie, Zoo Plzeň, Plzeňská filharmonie, Divadlo J. K. Tyla, základní umělecké školy, FC Viktoria, HC Škoda, Západočeské muzeum, Studijní a vědecká knihovna, aktuálně uvádíme do provozu cyklostezku Bukovec – Chrást. K tomu je nutno připočíst i starost o všechna gymnázia, střední školy a učiliště na území města Plzně. Z toho je úplně jasné, že město Plzeň a Plzeňský kraj jsou úzce propojeni.
Další otázka se týká územních plánů. Prý není dostatek stavebních pozemků v Plzni a okolních obcích?
Územní plány jsou plně v kompetenci měst a obcí. My alespoň finančně přispíváme na změny územních plánů u obcí, kde mají nízký rozpočet a vytvoření aktualizace by jim finančně narušilo jiné investice. Je dobře, že se staví a buduje nové bydlení, jen by se nemělo zapomínat i na občanskou vybavenost. Pokud třeba budu mít v obci 30 nových domů a přistěhují se noví lidé, bude stačit kapacita mateřské školky, školy, praktického lékaře, zásobování? Na to vše a mnoho dalšího musí zodpovědné zastupitelstvo obce myslet. Letos jsme na změny územních plánů přispěli obcím částkou 3 miliony korun. Spolu s tím jdou ruku v ruce dotace na zachování služeb na venkově, které rok od roku zvyšujeme až na letošních 10 milionů korun + 4 miliony Obchůdek 2021+.
Máme u nás špatné chodníky, co se s tím dá dělat?
Především jít na zasedání zastupitelstva vašeho města či obce, tam problém přednést a nechat dát do zápisu jednání. Na základě toho se může starostka či starosta vaším podnětem zabývat, zpracovat projekt a požádat o dotaci. Nejčastějším a nejoblíbenějším dotačním titulem s tímto zaměřením je Program stabilizace a obnovy venkova, kde letos bylo podpořeno 344 obcí celkovou částkou 117 milionů korun. Z toho bylo 152 žádostí na obecní budovy (obecní úřad, MŠ, ZŠ, kulturní dům, multifunkční budova, garáž, sklad, hasičská zbrojnice, byty, muzeum, jídelna, prodejna) a 22 žádostí právě na chodníky. Jen na doplnění a pro pořádek: 64 žádostí na komunikace, 34 na veřejné osvětlení a rozhlas, 20 na dětská hřiště a sportoviště, 13 na vodovod, kanalizaci a čističku odpadních vod a 39 na ostatní projekty (veřejné prostranství, náves, park, nádrž, rybník, kostel, hřbitov). Dám několik příkladů. Obec Hlince – 500 tisíc korun na „Výměnu nefunkčního kanalizačního řadu k odvodnění zamokřené lokality U Lužánek“, kde hrozilo poškození dvou nových rodinných domů. Obec Mrtník – 800 tisíc korun na „Obnovu bývalé školky č. p. 52“, kam budou docházet děti nejen místní, ale i z okolí. Obec Vrhaveč – 500 tisíc korun, „Oprava místní komunikace v k. ú. Malá Víska, Chotěšov – 150 tisíc korun, „Realizace dětského hřiště v Týnci u Chotěšova“, Nezvěstice – 130 tisíc korun, „Výměna vodovodních armatur vodojemu Nezvěstice“. Jak je vidět, využití financí je podle specifické potřeby a naléhavosti.
Jaký je váš názor na vztahy mezi chataři, chalupáři a trvale bydlícími?
Vždy je vše o lidech a o tom, jakou mají povahu. I sousedé starousedlíci nemusí mít ideální sousedské vztahy a naopak znám obce, kde o víkendech jsou společné akce, které by se bez pomoci „lufťáků“ nekonaly. Ale tahle otázka má asi jiný základ, a tím je nejspíš finanční zatížení obcí tam, kde je hodně rekreačních objektů. Majitelé rekreačních objektů totiž nejsou započítáni do takzvaného rozpočtového určení daní obce, ve které se rekreační oblast nachází. Přesto hodně z nich využívá rekreační objekt, postavený ve většině případů v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, k celoročnímu bydlení a požadují přivedení elektřiny, vodovodu, kanalizace, veřejné osvětlení, celoročně sjízdnou komunikaci a odvoz komunálního odpadu. A právě okolo likvidace odpadu vzniká většina problémů. Ti slušní ho dají do pytlů a odvezou do místa trvalého bydliště, ti ostatní ho také dají do pytlů, ale vyhodí v obci nebo po cestě domů. Cestáři a majitelé lesů by mohli vyprávět. Dalším poznatkem od starostů je nedovolené zabrání čím dál větší plochy (zásoba dřeva na několik sezón, rozšířené sezení pro návštěvy, přístřešek pro auto a případně další auto) okolo chat, což generuje nemalé množství přestupkových řízení, která znamenají zátěž pro místní nepočetnou samosprávu, ale také právě zhoršení mezilidských vztahů.
Je podle vás podpora hasičů a zájmových spolků z kraje dostatečná?
Tady máte na mysli asi dobrovolné hasiče, profesionální spadají pod Ministerstvo vnitra, ale i těm se snažíme podle potřeby pomoci. V současnosti pro potřeby Integrovaného záchranného systému vykoupíme pozemky u D5 a věnujeme je na výstavbu nové základny IZS, což povede k zefektivnění a zrychlení při poskytování pomoci v oblastech Nýřanska a Stodska. A dobrovolní hasiči? Ty můžeme bez nadsázky považovat za duši a hnací motor každé obce. Právě u hasičů najdete největší množství lidí, kteří nejen pomáhají při neštěstích, nehodách či katastrofách, ale jsou i organizátory společenského života, sportovních či kulturních akcí, věnují čas našim dětem, rozšiřují jejich znalosti a pěstují týmového ducha. Opravdu velký respekt ke všem, kteří tomu obětují svůj volný čas. A tak se Plzeňský kraj snaží jim maximálně pomáhat. Dáváme finance na opravy, rekonstrukce či stavbu nových hasičských objektů, na modernizaci nebo pořízení nové techniky, na osobní vybavení. Suma sumárum 2024 – 45 milionů korun. Nezapomínáme ani na ostatní spolky – sportovce, myslivce, rybáře, chovatele, zahrádkáře, včelaře, divadelníky, hudebníky a další a další. Ti všichni společně tvoří život v regionu.
Přišla ještě spousta dotazů, některé se tematicky opakují, jiné jsou individuální a další na krajskou i celostátní politiku…
Rád si je od vás převezmu a odpovím tazatelům napřímo, případně přepošlu kontakt na odborníky daného zaměření. Vidím dotazy na jaderné úložiště, fotovoltaiku, větrné elektrárny, zákaz spalovacích motorů, způsoby vytápění na venkově, odpadové hospodářství, úbytek hospod, znovuoživení společenského života na venkově, zaměstnanost, toulaví psi a kočky. A klidně, vážení čtenáři, posílejte další dotazy na petr.vankaplzensky-kraj.cz, budu se jimi určitě zabývat. Jsem tady pro vás.
